Projekční design se dnes už neobejde bez 3D modelování. Modelují se nejen zařízení, ale i jejich umístění v reálných skenech přenesených do 3D prostředí. To umožňuje efektivní instalaci, eliminaci budoucích kolizí i predikci běžného provozu. Nezbytnost 3D modelování pro projekty technologických celků nám přiblížil Antonín Fišer, samostatný projektant ateliéru CAD. Serve Valbek.



Objektem vaší práce jsou technologické celky. Co všechno si pod tímto termínem máme představit?

Jsou to komplexní celky strojů a zařízení – jednotlivě propojených – jejichž účelem je určitý výrobní záměr. Pomocí navrženého technologického procesu se ze vstupních surovin postupně stává finální výrobek.
Jednotlivými prvky technologického procesu jsou např. potrubí, čerpadla, nádrže, dopravníky, kompresory či třeba specializované jednoúčelové stroje. Je to opravdu široký obor a každý segment průmyslu má svá specifika.

Práce projektanta obsáhne mnohé. Co konkrétně máte na starosti vy?

Moje práce začíná zadáním zákazníka. Může se jednat o nový výrobní proces, rekonstrukci nebo rozšíření stávajícího výrobního procesu. Na začátku je potřeba nový technologický proces navrhnout a vyspecifikovat všechny potřebné kroky nutné ke zdárnému dokončení.
Typicky spolupracuji se stavebním projektantem, statikem, elektro projektantem a dalšími. Jednotlivé části projektu musí odpovídat požadavkům a navazovat na sebe. Všechny projekty standardně řešíme ve 3D.

Co všechno používáte pro 3D modelování a design?
Pro modelování v rámci stávajících provozů využíváme laserscan – tj. metodu zaměření objektů pomocí laserového skeneru. Výstupy jsou mračno bodů a panoramatické fotografie. Do modelu mračna bodů stávajícího stavu, je možné umisťovat nové modely technologických zařízení, tím vyloučíme i jakékoliv kolize.
Z mračna je možné odměřovat připojovací rozměry, mazat v něm objekty a nahrazovat modely nových zařízení. Z modelu technologického zařízení a mračna bodů lze vytvořit i výkresovou dokumentaci.
Pro tvorbu a úpravu 3D modelů, mračna bodů, výkresů je třeba celá řada jednoúčelových programů. Složitější modely a mračna bodů jsou velmi náročné na hardwarový výkon. Ale urychlení práce, větší jistotu a skvělý výsledek za to rozhodně stojí. Určitě je to budoucnost projektování technologie.

Příklad modelování ve 3D mračnu

3D modelování asi není záležitostí jediného programu. Jaký software používáte vy?

Ano, už to opravdu není o jednom programu, ve kterém se dělaly např. 2D výkresy. Na každou jednotlivou činnost je zapotřebí využít jiný program. Při nástupu do CAD. Serve a při mém přechodu na 3D prostředí jsem si prošel většinu nejznámějších produktů.
Pro vlastní projektování využíváme software Aveva, což je opravdu komplexní prostředí schopné pojmout i ty největší projekty. Máme v něm připravené vlastní knihovny prvků, z kterých se tvoří finální 3D modely a výkresová dokumentace.
Dále využívám software Autodesk:

• AutoCAD pro tvorbu či úpravu 2D výkresů;


• Inventor pro 3D modely;


• Navisworks pro prezentace a kontrolu kolizí;


• ReCap pro úpravy mračen bodů.
  Mimo Autodesk pracuji s mračny bodů i v produktech od firmy Leica

V čem spočívají výhody 3D modelování?

Při práci ve 3D prostředí se projektant může soustředit čistě na detailní navržení dané technologie. Výkresová dokumentace se generuje až na konci. Po každé změně se nemusí předělávat všechny výkresy. Dojde pouze k úpravě 3D modelu a výkresy se vygenerují znovu automaticky.
3D model je mnohem názornější. Lépe se v něm orientuje a navrhuje prostorové uspořádání jednotlivých prvků. Snadněji se odhalí i případné kolize. A to všechno se podepisuje na kvalitě výsledného projektu.

Má i 3D design své limity?

Ano, na limity je možné narazit při tvorbě velkých 3D modelů, které jsou velmi náročné na hardware už při běžném prohlížení. Nejsnadněji tomu předejdeme tak, že si už na začátku 3D model rozdělíme na jednotlivé objekty, případně provozní soubory. Práce s 3D modelem je pak mnohem rychlejší.

Za léta působení jste se věnoval především vodárenství. Na jakých projektech jste se podílel?
Podílel jsem se například na:
přípravě výrobní projektové dokumentace a realizaci dílčích částí nové vodní linky pro ústřední čistírnu odpadních vod v Praze;
rekonstrukci čerpací stanice pitné vody v Bratislavě s instalací čerpadel o výkonu 200 l/s;
tvorbě prováděcí dokumentace, přípravě a realizaci sušárny kalů čistírny odpadních vod v Karlových Varech a bioplynové stanice čistírny odpadních vod v Pardubicích.
Zajímavým projektem byla kontejnerová strojovna plynojemu – vyrobená na míru – která byla po dokončení dopravena na místo stavby a umístěna na betonový základ.

A který projekt představoval největší výzvu právě z hlediska projektování?
Každý projekt představuje určitou výzvu. Člověk vždy narazí na nějaký detail, který ještě neřešil. Největší technologickou výzvou pro mě představovala tvorba prováděcí dokumentace na bioplynovou stanici v Pardubicích a na sušárnu kalů v Karlových Varech.
Největší projektantská výzva nastala v době nástupu do CAD. Serve, kdy se teprve začínalo využívat laserscanu a já musel skloubit vše, co umím, právě s tím, jak se pracuje s laserscanem v 3D prostřední Aveva. Jsem rád, že jsem mohl být u toho.

„Spolupráce s Tondou je velmi pozitivní a stabilní. Jeho přístup k projekční činnosti vychází z praktických zkušeností. A čiší z něj chuť vyřešit každý projekt co nejlépe. Tato chuť se projevuje i při vývoji našeho softwarového prostředí. Takovéto propojení vývoje a praxe je ideální kombinací pro efektivní řešení sebekomplexnějších projektů.“
Ing. Aleš Drechsler, vedoucí ateliéru technologických celků CAD. Serve

Co vás přivedlo do ateliéru CAD. Serve?
Vystudoval jsem průmyslovku v Klatovech. K technice jsem měl nejblíže a obor mě vždycky bavil. Po škole jsem nastoupil do firmy zabývající se projektováním a realizací technologií ve vodárenství. Získal jsem spoustu profesních znalostí od zkušenějších kolegů i při samotných realizačních zakázkách, kde se setkávala projektová dokumentace se skutečnými stavbami.
Navštívil jsem mnoho staveb od přípravných prací až po dokončené stavby. Na reálných projektech jsem viděl slabiny projektové dokumentace i možnosti, jak se jim vyhnout. Po nějaké době jsem pocítil, že je čas na změnu – že je třeba se posunout dál. A nejvíc mě zaujala právě firma CAD. Serve.
Změnil se rozsah práce vašeho ateliéru po fúzi s Valbekem?
Už při mém nástupu patřila firma CAD. Serve do skupiny Valbek a firmy vzájemně spolupracovaly. Od fúze ale máme za sebou velkou firemní skupinu, která zahrnuje i další profese nutné k projektování velkých staveb a technologií.

„S Tondou spolupracuji od r. 2019. Za tu dobu odvedl kus práce nejen na projektech samotných, ale i na sobě. Z každé chyby je schopen se poučit a přenést řešení i do dalších projektů. Nebojí se ptát, když je mu něco nejasné. Je samostatný, rychlý a spolehlivý. Je na něm vidět, že ho práce na vodojemech, čerpacích stanicích a jiných technologických projektech vodárenství opravdu baví – kéž by mu to vydrželo!“

Ing. Lucie Krupičková, vedoucí skupiny Vodohospodářské stavby Valbek, Plzeň



Projektování má spoustu vstupů i výstupů. S kým vším spolupracujete?

Při tvorbě projektové dokumentace musím neustále komunikovat se zákazníkem a prezentovat mu jednotlivé fáze projektu. Jinak spolupracuji s celou řadou odborníků, kteří jsou pro daný projekt potřeba.
Pokud technologie vyžaduje úpravu stavebního řešení, řeším problematiku se stavebním projektantem. Při návrhu nosných ocelových konstrukcí komunikuji se statikem. Podklady ohledně elektrického zapojení a řízení směřuji na elektro projektanta. A takto se řeší všechny aspekty včetně plynu, vytápění, větrání ad.
Vše se navrhuje a koordinuje tak, aby vše fungovalo k plné spokojenosti zákazníka. Jde opravdu o velkou skupinu lidí, kteří se podílí na konečném výsledku.

Na jaké dílo ateliéru CAD. Serve Valbek se můžeme těšit?

Připravuje se realizace technologie vodojemu v Plzni. Je třeba vyměnit všechny hlavní armatury a projekt musel myslet na to, aby nedošlo k výpadku dodávky pitné vody. Navíc bude vybudována výroba chlornanu sodného ze solanky, který se používá k hygienické úpravě pitné vody.
Další, co si zaslouží pozornost, je rekonstrukce technologie vodojemu a čerpací stanice v Rokycanech. V objektu armaturní komory a vodojemu budou vyměněny veškeré potrubní rozvody a armatury. V čerpací stanici se vymění zastaralá čerpadla za moderní ATS stanici, která bude automaticky udržovat tlak ve vodovodní síti. Jelikož bude mít voda ve vodojemu určitou dobu zdržení, musel být navržen systém jejího hygienického zabezpečení, a to včetně hlídání parametrů vody na odtoku do spotřebiště.
Velice zajímavým projektem je zkapacitnění vibračních sít výrobního závodu v Rakovníku. To zahrnuje nová vibrační síta, magnetické separátory a úpravu systému čerpání. Vše bude umístěno na nové ocelové konstrukci na stávající nádrži na suspenzi. Tu bylo třeba na místě změřit kvůli statice, neboť konstrukce bude umístěna právě na ni.

Jaký je váš projektantský sen?
Mým snem je podílet se na zásadních projektech technologií ve vodárenství. Na velkých projektech úpravy a čištění vod, které povedou ke zlepšení situace ve vodohospodářství. Svůj sen si už plním v rámci práce, která není nikdy stejná a umožňuje mi stále se vyvíjet a posouvat dál.