Lenka Kohoutková je autorizovanou inženýrkou s šestnáctiletou praxí v oboru pozemních staveb. V posledním roce se stala tváří inovativního projektu zavádění platformy BIM v rámci Skupiny Valbek. Temperamentní maminka, která se se svým nakažlivým entusiasmem zvládá věnovat jak klasické projekční činnosti, tak propagaci řešení staveb v BIMu, patří mezi stěžejní osobnosti celé Skupiny Valbek. Její práce a životní energie je inspirativní pro nejednoho kolegu či klienta.



Vaši specializací je BIM (Building Information Modeling), což je ve stavařině poměrně nový pojem. Dokážete vysvětlit i laikovi, co se pod touto zkratkou skrývá?

Normální člověk si BIM nejspíš představuje jako 3D model stavby. To je ale spíš prezentační nástroj všech těch informací, které jsou uložené uvnitř. Základem všeho je obrovská databáze stavebního objektu, jednoduše řečeno je to obří tabulka s informacemi. BIMovský model ale představuje především jiný způsob práce. Nejvíce dat musíte do modelu dostat hned na začátku. V dalších kolech se dokumentace a data už jen zpřesňují. V procesu BIM se vytvoří digitální dvojče objektu, ve kterém si můžu všechno nanečisto vyzkoušet.

Co je největším přínosem BIM oproti standardnímu projektování?

Vlastníkovi to především přináší velké množství informací ještě v době, kdy lze něco změnit. Je to sice nepříjemné, ale vždy je to lepší ve studii než při realizaci. Velmi brzy se tak dá přijít na spousty konfliktů, což je jeden z největších přínosů BIM pro projektanty. Model BIM umožňuje automatickou kontrolu kolizí, což významně usnadňuje koordinaci projektu. Stavba bude určitě kvalitnější a do budoucna ušetří investorovi celou řadu nákladů.

Budoucnost bude patřit s velkou pravděpodobností projektování v BIM. Za jak velkou změnu považujete nový způsob projektování staveb?

Když se přešlo z projektantských prken na počítač, tak to lidé považovali za revoluční změnu. Já osobně bych tuto změnu vynásobila desetkrát, tolik pro mě znamená změna způsobu projektování v BIM. Zdaleka to není jen o zvládnutí nových technologií, ale také o změně způsobu práce a uvažování.

Dnes máte za sebou už stovky projektů. Jaká byla vaše cesta ke stavařině?

Odmala jsem si místo panenek hrála spíš s legem. Ve škole mi šla dobře matematika a fyzika, od páté třídy jsem také chodila do kroužku programovat Karla. Chtěla jsem jít a šla jsem tímto směrem, cítila jsem, že technický obor mi bude nejbližší. V příbuzenstvu jsem měla pár stavařů a ve výběru školy jsem následovala svého bratra. Přemýšlela jsem i o informatice, ale nakonec vyhrála stavařina.

Pro koho projektujete v BIM nejčastěji?

Dnes BIM využívají především soukromí investoři ze zahraničí. Především velké nadnárodní firmy ví, co s BIM budou dělat a k čemu jim bude. BIM model slouží hlavně pro budoucí správu nemovitosti, tedy po celý životní cyklus stavby. Náklady na budoucí samotný provoz představují zhruba dvě třetiny z celkových nákladů, takže se je vyplatí mít lépe pod kontrolou. Dnes už je při prodeji velkých realit BIM jedna z věcí, která významně zvyšuje hodnotu stavby. A to o pět až deset procent, což u takhle velkých staveb představuje pořádné milióny.

K čemu dalšímu je projektování v BIM přínosné?

Dnes už existují softwary, které si umí data z BIM vytáhnout a pracovat s nimi. Do systému se dají zapojit revize, výměny a další opakující se práce. Správa objektu je potom výrazně jednodušší a začne se vyplácet především při správě více nemovitostí. Pokud bude chtít majitel objekt kdykoli v budoucnu rekonstruovat, měl by k tomu najít veškeré informace v modelu BIM. Nezbytným předpokladem dobrého fungování BIM je důkladné zanášení veškerých změn a vkládání informací v průběhu další životnosti objektu.

Jaký rozdíl je v náročnosti a ceně zpracování projektu v BIM?

Pokud má někdo hodně objektů, tak ví, že jejich správa není jednoduchá. Investor musí vědět, proč BIM chce. Také ale ví, že BIM pro svůj objekt nedostane levněji a rychleji. Projektování v BIM trvá déle než klasická stavební dokumentace. Pracuje na tom dvakrát tolik lidí a trvá jim to dvakrát tolik času, takže náklady na projekt musíte v BIM násobit minimálně čtyřmi.



Nový model projektování chce prý brzy využívat i Česká republika.

Stát chystá, že nadlimitní veřejné zakázky by měly být od roku 2022 projektované v BIM. Úředníci ale nevědí, co BIM je, co mají chtít a k čemu jim to bude. Teď nás poptává státní sektor, abychom se zaváděním BIM do veřejných zakázek pomohli.

Dá se BIM využít i pro jiné účely než pro samotnou stavbu?

Aktuálně připravujeme BIM pro projekt ve složitém území. Investor chce před podepsáním smlouvy vědět, kolik ho to bude orientačně stát. V této situaci mu přes BIM dokážu velmi rychle říct změnu nákladů, pokud posunu objekt například o dva metry nahoru. Standardní projektování mi to v takto rané fázi projektu neumožňovalo. BIM je velmi dobrý nástroj pro rychlé a mnohem přesnější stanovení nákladů na stavbu.

Bude práce v BIM časem jednodušší, než je dnes?

Čím je software chytřejší, tak je to celé komplikovanější. Doufám, že se to bude soustředit do jednoho softwaru, protože já dnes skáču mezi šesti softwary, které se ovládají jinak. Já dělím lidi na digitální a analogové, a ti druzí se s tímto softwarem a způsobem práce nesrovnají. To je na tom to nejhorší a spoustu lidí to dnes fakt nedá, nebo to lehce vzdá. A vůbec to nesouvisí s vyšším věkem. Naopak, nové věci se nechtějí učit spíše mladší ročníky. BIM je zatím spíš pro větší firmy, protože k projektování v BIM je potřeba odborná podpora a servis ohledně softwaru, což je dost nákladná záležitost.

Co s sebou přinese přechod na projektování v BIM?

Do projekčních kanceláří bude potřeba přibrat další lidi nebo přeškolit ty stávající. Když jste na prezentacích o BIM, tak vám to přijde jako ideální nástroj, který udělá všechno sám. Nevěřím tomu, že BIM bude levnější než 2D dokumentace z hlediska časové náročnosti. Pro větší projekt v BIM je důležité, aby se dodržovala morálka a pravidla při jeho tvorbě. Pokud jen jeden člověk zapojený do projektu nedodržuje pravidla, tak celý BIM nefunguje. Důležitá je také osoba, která celý BIM koordinuje. Software sice detekuje kolize, ale nevyřeší je. Je potřeba najít správného člověka, který ten konkrétní problém může a dokáže vyřešit. Podstatné je, že v modelu jsou všechny kolize evidované a nikdo se nemůže vymlouvat, že to neviděl.



Jak to vypadá se zaváděním BIM v zahraničí?

Určitě jsou v některých zemích oproti nám napřed. Třeba Anglie nebo Švédsko, ale já to vnímám spíše jako mediální obraz než běžnou praxi. Určitě se to stále více začíná dotýkat velkých staveb. Ale i dnes jsou tu stále investorské a projekční firmy, kde toho o BIM moc neví. Na všech stranách musí být lidé, kteří tomu rozumí. A taková situace ještě zdaleka nenastala.

Máte hodně nabitý program. Najdete si čas na nějaký odpočinek?

Není mi to dopřáno, mám rodinu a jsem v permanentním poklusu. Přeju si nedělat nic, ale to se mi opravdu dlouho nestalo. Někdo si přeje wellness víkend, ale já bych byla nejradši sama doma. Dělám docela náročnou práci a mám malé děti, tak jsem ráda za to, že si můžu svůj čas alespoň trochu řídit sama, abych všechno stihla.