Dálnice
D11 aktuálně vede mezi
Prahou a
Hradcem Králové. Její ambice jsou ovšem mnohem vyšší. Stane se součástí propojení mezi
Paříží a
Moskvou, uleví přetížené místní dopravě a poskytne bypass při opravách
D1. Jaká je historie, současnost a budoucnost dálnice
D11?
Historie D11 v kostce
Dálnice D11 se staví už dlouho. V roce
1938 se zrodila myšlenka, ale válka zahájení výstavby zpozdila o celých
40 let. Po válce a letech plánování a výstavby na ni první cestující vjeli až roku
1984. Zatím
poslední úsek do Hradce Králové byl dostavěn v roce
2017. Léta realizace také nepatřila ke klidným. Dlouho se vlekly
spory o pozemky farmářky
Ludmily Havránkové, podávaly se rozklady a protahovala
územní rozhodnutí. Ani prodlevy, ani komplikace však nezdevalvovaly původní myšlenku.
Ideový záměr D11
Projekt D11 stojí na několika konceptech. Její prvotní úlohou je vytvořit dopravní
koridor do Polska. Aktuálně jej supluje
silnice I/33, která je nejzatíženější silnicí v
Královehradeckém kraji. Rizika provozu na této komunikaci nejsou dostatečně mírněna: je nebezpečná, hlučná, vysoce emisní a v důsledku toho všeho
dopravně neefektivní. Negativa má eliminovat
dálnice D11. Slovy
Jana Rýdla, mluvčího
ŘSD:
„Díky D11 dojde ke snížení hlukové zátěže, emisí z dopravy a vysokého rizika dopravních nehod. Obyvatelé žijící v zástavbě, která je v blízkosti dálnice, budou ochráněni protihlukovými opatřeními, která nelze realizovat na stávajících silnicích.“
Sekundární role dálnice D11
Kromě prvotního poslání je dálnice D11 součástí mnoha dalších plánů:
- stane se plnohodnotnou součástí mezinárodní trasy E67 vedoucí z Prahy až do Helsinek;
- nabídne alternativu trase Praha - Ostrava, která v současnosti vede přes Brno;
- pomůže Královohradeckému kraji zvýšit dopravní dostupnost a potlačit rizika spojená s provozem;
- pozvednout ekonomickou úroveň a zlepšit investiční atraktivitu;
- snížit emisní a hlukové zatížení životního prostředí;
- celkově pozvedne kvalitu života obyvatel v celém dotčeném regionu;
- zvýší zasíťovanost České republiky silnicemi dálničního typu - poměrně významně;
- poskytne rychlejší přístup z regionu nejen do Prahy, ale i do celé ČR a
- stane se součástí tahu Praha - Varšava a koridoru Paříž - Moskva, který spojuje východní a západní Evropu.
Aktuální stav
Dálnice D11 od roku 2017 slouží dopravě z Prahy do Hradce Králové. Je rozestavěn úsek
Hradec Králové - Smiřice (15,5 km) a
Smiřice - Jaroměř (7,4 km). Úseky by měly být hotové v letech
2022 a
2021. Poté bude následovat práce na trasách
Jaroměř - Trutnov a
Trutnov - státní hranice ČR. Hotovo by mělo být v roce
2028, přičemž polská strana by měla mít natáhnutou dálnici do příhraniční
Lubawky už v roce
2023.
Hlavním problémem na české straně je
délka správních řízení výstavby. Rozhodnutí nejsou finální, jsou odkládána
rozklady a přezkoumávána. Situaci by měl zlepšit
zákon o liniových stavbách, který byl schválen v listopadu
2019. Zkušený projektant
Roman Lenner si od něj mnohé slibuje:
„Zákon o liniových stavbách by měl umožnit, aby byly veškeré připomínky vypořádány naráz, v jednom kole a jednou provždy. Potom ať to třeba řeší soud a vyměří kompenzace, ale ať to rozhodnutí nemá odkladný účinek. Takto přesně se staví v Německu, ve Francii a v dalších západních zemích.”
Snad zákon splní svůj účel. Momentálně totiž příprava dopravních staveb trvá
v průměru 13 let.
„Když ten zákon nebude fungovat, žádné razantní zlepšení nečekejme,“ dodává
Lenner.
Perspektiva
Zákon o liniových stavbách by měl - podle ministra dopravy
Vladimíra Kremlíka - urychlit i realizaci dálnice
D11. Její plánované dokončení v roce
2028 chtělo původně ministerstvo dopravy odložit ještě o další tři až čtyři roky. Na vině měly být „dlouhodobé úřednické procesy“. Právě ty ovšem eliminuje zmiňovaný zákon.
Akceleraci stavby brzdí i situace spojená s epidemií
COVID-19. O to více je zapotřebí vyřídit všechny správní náležitosti ještě před tím, než mimořádná situace pomine. V následujících letech bude totiž podstatné, jak budou jednotlivé státy schopny nastartovat ekonomiku. A právě dálnice jsou spolu s ostatní infrastrukturou pomyslnými tepnami ekonomického růstu.
https://youtu.be/ZgZ-2hImtuQ