Projektování staveb a trendy v šetrnější klimatizaci

Kristina Sverkunová

16/09/2020

S postupujícím oteplováním planety a s celosvětovým růstem populace roste i spotřeba energie. A na spotřebě energie se významně podílí i chladící systémy. Od roku 1990 se poptávka zvýšila až trojnásobně. Klimatizace a ventilátory spotřebují 10 % energie na světě

Klimatizace a statistické údaje

Aktuální počet chladicích jednotek ve světě je přibližně 2 miliardy. Ve Spojených státech využívá klimatizaci 90 % domácností. Dalšími největšími spotřebiteli jsou Čína, Japonsko a Jižní Korea. Odhaduje se, že se do roku 2050 prodá až 5,6 miliardy chladících zařízení. Jen pro představu to představuje přibližně 6 klimatizací prodaných za vteřinu po celou dobu následujících 30 let.

Klimatizace se stanou druhým největším zdrojem celosvětové poptávky po elektřině. Předpokládaný nárůst poptávky podle odhadů expertů nastane především v rozvojových zemích. Je to sice dobrá zpráva pro výrobce klimatizací, nikoliv však pro životní prostředí.

Celkové emise oxidu uhličitého činily za minulý rok 33 miliard tun. Samotné klimatizace byly minulý rok zodpovědné za 1 miliardu tun emisí. Mezinárodní energetická agentura (EIA) uvádí rostoucí poptávku po chladících zařízeních jako jeden z nejkritičtějších faktorů pro budoucí energetickou krizi. Důležitým krokem v boji s nepříznivým klimatem bude i nastavení vyšších standardů účinnosti klimatických systémů. Jaké máme možnosti a jak využíváme klimatizace v domácnostech a kancelářích?

Vývoj první klimatizace

V minulosti lidé ochlazovali budovy různými způsoby. Domy přiléhaly ke stěně akvaduktů, experimentovalo se stlačeným čpavkem, nebo se využil výrobník ledu, který byl poháněn mechanicky koněm, vodou nebo parou. První moderní klimatizační zařízení bylo vynalezeno v roce 1902. Později v roce 1933 bylo vyvinuto zařízení, které se stalo modelem pro velkovýrobu v USA. Současná zařízení fungují na podobném principu do dnes. Do 80. let se jako chladivo u klimatizací využívaly tvrdé freony (CFC). Časem se zjistilo, že se přítomné látky u tvrdých freonů ukládají v atmosféře a později se dostávají do stratosféry, kde rozkládají ozonovou vrstvu. Byly zakázány a nahrazeny měkkými freony, neboli fluorovanými uhlovodíky (HFC).

Měkké freony jsou o něco šetrnější, ale bohužel nikoliv neškodné. Díky přítomnému vodíku jsou sice méně odolné v atmosféře, ale rozpad látek při nesprávné recyklaci je velmi toxický. Na zákazu měkkých freonů se vlády dohodly v Kigalském dodatku. Od roku 2010 se vyrábí jen klimatizace, které nejsou na freonech závislé. Od ledna 2020 také vstoupil v platnost evropský zákon o celkovém zákazu produkce freonového chladiva, které by mělo postupně úplně vymizet úplně vymizet. Stále ovšem trvá potřeba zamezit úniku nebezpečných látek. K tomu je nezbytná důkladná údržba a následná bezpečná recyklace starých zařízení.

Budoucnost v chlazení

Užívání klimatizací se nevyhneme. Výrobci se tedy snaží aktivně nacházet ekologické alternativy a současně najít způsoby snižování energetické náročnosti zařízení. Na trhu jsou již nové typy chladiv. Některé jsou až o třetinu šetrnější k planetě a o 10 % energeticky úspornější. Stále to ovšem není dostačující.

Jeden z předních výrobců Daikin uvedl, že se jedná o dočasné řešení, určené alespoň k částečnému zmírnění klimatické zátěže. Problémem není pouze typ chladiva, ale i globálně nestandardizovaná účinnost klimatizací. Například zařízení prodávaná v USA jsou až o 25 % méně účinná než v EU, nebo Japonsku. Mnoho lidí si také raději pořídí levnější typ klimatizace, ačkoliv je několikanásobně méně účinný než nejlepší dostupný model na trhu.

Řešením je implementace energetických standardů. Patří mezi ně například invertorová technologie, která zajišťuje plynulý chod klimatizace a tím zlepšuje její účinnost a lepší kontrolu teploty vzduchu. Rozdíl pouze jednoho stupně teploty dokáže snížit spotřebu energie až o neuvěřitelných 18 %. Výrobci slibují, že spolu se správným typem chladiva a sofistikovanými systémy řízení provozu přes chytré telefony a aplikace, bude možné snížit spotřebu energie až o 80 %. Na ČVUT v Praze například aktuálně vyvíjejí nové větrací jednotky, které nevyužívají žádná chladiva. Výkon prozatím není pro úplnou náhradu klimatizace dostatečný.

Ochlazení pomocí solární a geotermální energie

Geotermální energie je považována za jednu z nejúčinějších a nejšetrnějších metod pro vytápění. Geotermální tepelná čerpadla ale dokáží fungovat i na opačném principu. Teplo ze vzduchu je odebráno a tekutinou vedeno zpět do země, kde se ochladí a vrací se zpět do budovy. Problémem však mohou být vysoké pořizovací náklady nebo nevhodné podloží.

K efektivní klimatizaci mohou přispět i solární panely. V roce 2011 byla na trh uvedena revoluční metoda DeVap (Desiccant Enhanced Evaporate), která funguje na principu odpařovacího chladícího systému. Vlhkost z ochlazeného vzduchu je absorbovaná speciální vysoušecí látkou a vytváří podobný výsledek jako klasická klimatizace. Tato metoda má až o 80 % nižší spotřebu energie a používá šetrná chladiva na solné bázi. Systém je poháněn solární energií, nebo alternativně zemním plynem.

Chytré projektování je silným pomocníkem efektivní klimatizace

Dobrou zprávou je, že existují způsoby jak dochlazovat prostory i bez instalace klimatizace. Vše začíná již při projektování. Jak u rodinných domů, tak i u kancelářských, skladových nebo výrobních prostor lze využít prvky pasivního chlazení. Vhodné stavební materiály, dobrá izolace, nebo ochrana oken před přímým slunečním zářením – to všechno jsou velmi důležité prvky, které zásadně ovlivní vnitřní teplotu. Důležitým krokem je zamezit průchodu tepla do prostoru. Proto je vhodné využít stínění, například v podobě zeleně před budovami, zelených fasád, a využít princip nepřímé klimatizace.

Zeleň zadržuje vlhkost, která se následně odpařuje do vzduchu a tím se ochlazuje okolí. Vysazením více zeleně do měst předejdeme efektu tepelného ostrova, který můžeme pozorovat v každém větším městě. Důležité je rovněž zvolení vhodné konstrukce objektu, tak aby bylo možné využít přirozeného větrání. Během noci se chladnější vzduch naakumuluje uvnitř budovy a během dne se budova ponechá uzavřená.

Zajímáte se o ekologická témata? Přečtěte si například náš článek o Ekologických trendech ve stavebnictví pro rok 2020.

Nabídka volných pozic

Kategorie

Kontaktujte nás

Adéla
Janatová

Referentka personálního oddělení

	+420 487 070 467
	adela.janatova@valbek.eu

Nabídka práce

Hledáme 3D grafika, kreativce na juniorní i seniorní pozici!

Volné pozice

Poslední přidané články

Co si přeje předseda představenstva pro Skupi...

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, milí posluchači, rádi bychom Vám poděkovali za Vaši přízeň, čas a pozornost, ktero...

Lidé

Podcasty

K. Jiroušová

05/02/2025

Vánoční a novoroční přání Skupiny Valbek...

Vážení a milí čtenáři, posluchači, s blížícími se vánočními svátky Vám přejeme chvíle naplněné klidem, láskou a hřeji...

K. Jiroušová

18/12/2024

Moderní architektura: Od Bauhausu po Tančící ...

Moderní architekturu v Evropě můžeme datovat k přelomu 19. a 20. století, kdy se raná modernistická hnutí snažila odli...

K. Sverkunová

11/12/2024

Jak se na Slovensku modernizuje železniční in...

Modernizace stávajících zařízení dopravní a železniční infrastruktury je zásadní pro zvyšování bezpečnosti ale i komfo...

Lidé

Projekty

M. Doležalová

04/12/2024

	Technická cookies
	Jsou nezbytné pro správné fungování webových stránek a není možné je vypnout. Kdyby se v prohlížeči zakázali, stránky by nemusely následně správně fungovat.

	Preferenční cookies
	Usnadňují práci s používáním webu, týká se např. zapamatování jazyka, ve kterém se stránky zobrazí, hodnoty předvyplňované ve formulářích, apod.

	Analytická cookies
	Jsou pro nás důležité, abychom mohli web neustále zlepšovat, zjistíme jaké stránky jsou návštěvníky nejvíce navštěvované, na která odkazy návštěvníci klikají, apod.

	Marketingová cookies
	Díky těmto cookies dokážeme propojit naše webové stránky se sociálními sítěmi a reklamními sítěmi třetích stran. Díky tomu vám web může zobrazovat relevantní reklamu i mimo náš web.