Česká republika je nesmírně bohatá na stavby s historickým a kulturním významem. Praha dokonce patří k největším památkovým rezervacím na světě. Dokážeme se o toto po předcích zděděné bohatství postarat?

Kulturní dědictví ohrožují pomalé úřady i nedostatek financí

V roce 1992 proběhl zápis prvních míst v České republice na seznam kulturních památek světového dědictví UNESCO. Na seznam se dostaly Český Krumlov, Praha a Telč. Aktuálně Národní ústav památkové péče eviduje přes 40 tisíc historických nemovitých objektů. Některým památkám však hrozí znehodnocení, nebo dokonce zánik. Zpráva o ohrožených památkách hovoří až o 700 objektech, nejvíce z nich se nachází v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Památky jsou ve špatném stavu především kvůli nedostačující údržbě. Nezájem majitele o nové využití objektu a nedostatek financí způsobují velké ztráty. Politické, společenské a ekonomické problémy z období totality mají na jejich stavu také podíl. Častým problémem jsou například nevyjasněné majetkoprávní vztahy.

Další výzvou jsou úřady. Odborný dohled zajišťuje Národní památkový ústav, ale vlastní výkon památkové péče mají na starosti příslušné úřady obcí a krajů. Zde může docházet k selhání jednotlivých pracovníků úřadů. Mnoho objektů je evidováno pouze jako stavby s památkovým potenciálem, ale doposud nebyly oficiálně prohlášeny za kulturní památku. Proces začlenění na seznam může trvat roky – a některým stavbám už tolik času nezbývá.

Které památky jsou aktuálně v ohrožení?

Významné památky najdeme po celé naší zemi. Praha dokonce patří k největším památkovým rezervacím na světě. Historické památky se nacházejí na více než 8 km čtverečních. Bohužel mnoho z nich už je ve špatném stavu. Praha dokonce obdržela varování od samotné organizace UNESCO s výčtem obav o některé stavby a s poznámkou, že Praha nebere ochranu památek vážně. Historické centrum města se proto může dostat na seznam památek v ohrožení.

Historické centrum Prahy opět obytnou zónou?

S novým stavebním zákonem přišel i návrh Prahy 1 na prodej a přestavbu historických domů v centru na obytné. Nápad se může jevit jako dobrý, ale bohužel historické nemovitosti v centru Prahy již prošly mnoha necitlivými přestavbami. Po revoluci se domy prodávaly za velmi nízké částky a s vidinou rychlého zisku byly nevhodně přestavěny na kancelářské prostory. S počátkem turismu se kanceláře naopak začaly přestavovat na hotely a došlo například k vybourání historického zdiva a ostatních původních prvků. Proto by s novou přestavbou měl být kladen velký důraz na citlivou soudobou architekturu, která dokáže zachránit alespoň to, co z původní architektury zbylo.

Revitalizace Masarykova nádraží

Plánovaná zástavba v areálu Masarykova nádraží se setkala s mnoha pochybnostmi. Praha se v mezinárodní smlouvě zavázala, že bude chránit své kulturní dědictví. Avšak nový objekt navrhnutý londýnským studiem Penta Real Estate těmto závazkům neodpovídá. Podle vědecké rady Národního památkového ústavu by umístění stavby způsobilo nenávratné narušení historické zástavby. Hlavním problémem je výška objektu. Stavba má lemovat ulici Na Florenci a nadzemní část má být rozdělena do dvou bloků. Od pražské magistrály má mít stavba 9 podlaží s výškou 41,9 metru. Tím přesahuje nejvyšší povolený bod o 10 metrů. K zachování kvality a hodnoty historických památek je nutné dodržovat určitou výškovou hladinu, která nebude bránit ikonickým pohledům na historické centrum.

Mezinárodní rada pro památky se shoduje, že problém s výškou je velice častý. Například budova Drn na Národní třídě je o dvě patra vyšší, než by měla být. UNESCO žádalo, aby žádné stavby na Pankráci nepřesahovaly 70 metrů.

Nešťastný osud Vyšehradského nádraží

Stavba v secesním slohu z roku 1872 s kvalitními prvky uměleckého řemesla sloužila jako stanice pro cestující. Spojovala Vyšehrad, Nusle a Vršovice. Jedná se o velmi zachovalý a vzácný architektonický celek, který dokládá rozvoj pražské železniční infrastruktury. Přestože se objekt nachází v Pražské památkové rezervaci a je na seznamu UNESCO, slouží dnes pouze vandalům a podléhá povětrnostním vlivům. Po prodeji do soukromého vlastnictví nastal problém s nezájmem a nečinností majitelů. Naštěstí se na kulturní památky vztahuje zákonná ochrana. Po narušení střešní konstrukce kvůli nedostatečné údržbě tak městská část podala na majitele trestní oznámení. Pokud majitel neprovede požadované opravy, bude následovat nucené vymáhání jeho povinností. Momentálně je objekt alespoň oplocen, vyklizen a střežen městskou policií.