O
výstavbě dálnice snil už
Baťa, který chtěl vybudovat silnou infrastrukturu pro svůj obchod.
Realizovat stavební projekt se povedlo až někomu jinému. Dnes už bychom si svět bez
dálniční sítě neuměli představit. Když už po ní zrovna nejezdíme osobně, využíváme aspoň výhod
nákladní dopravy.
Jaká byla první dálnice na světě? Jak tomu bylo v Česku? A jak se dálnicím daří dnes?
První výstavba dálnice
První dálnice na světě byla postavena v Itálii. Konkrétně se jedná o dálnici s názvem Autostrada dei laghi. Představovala tehdy nový typ silnice, který zahrnoval dálniční mýtné. Spojovala města Milano a Varese (Lombardie). Práce na dálnici byly dokončeny 21. září 1924. Naplnila se tak představa konstruktéra Piera Puricelliho o moderní komunikaci.
První větší projekty na rozvoj dálnic dnešního typu můžeme zaznamenat před 2. světovou válkou, kdy se v Německu dostal k moci Adolf Hitler. Výstavba dvousměrné čtyřproudové dálnice byla slavnostně zahájena u obce Unter Haching.
Baťa svůj plán neuskutečnil
Mezi největší československé vizionáře patřil Jan Antonín Baťa. Chtěl postavit dálnici, která bude spojovat západočeský Cheb a Velký Bočkov na ukrajinsko-rumunské hranici. Proto nechal na své náklady vypracovat projekt. Bohužel Československo v roce 1938 přišlo o velkou část území. Kvůli tomu byly plány na výstavbu přepracovány.
Začátky dálnic v Česku
Pokusů postavit dálnici u nás bylo více. Mezi nejznámější patří nedostavěná dálnice okolo Zlína, která se měla stavět ve 30. letech 20. století. Vzniklo ale pouze pár mostů a betonových staveb. Do dnešního dne si spousta lidí zbytky dálnice plete s protiatomovými kryty.
Naše první reálně postavená dálnice D1 spojuje Prahu a Brno. První úsek z Prahy do Mirošovic byl uveden do provozu v červenci 1971. Kompletní dálnice pak byla dokončena v listopadu 1980. Aktuálně je celá síť českých dálnic dlouhá 1 346 km a stále se rozvíjí.
Evropa se pyšní nejhustší dálniční sítí
Hustota evropské dálniční sítě odpovídá vysoké hustotě zalidnění (v porovnání s jinými kontinenty) a také vyspělosti ekonomiky.
V porovnání západu a východu Evropy je na tom lépe západ. Ve většině zemí bývalého východního bloku je síť dálnic nesouvislá. Výjimku z tohoto pravidla tvoří Slovinsko.
Výborný stav dálnic má Nizozemsko. Silnice nižších tříd se tam skoro nevyskytují. Co se týče přepočtu na obyvatele nebo rozlohu země, vítězí Lucembursko. Nejdelší evropská dálnice je A7, kterou najdete v Německu. Ve světovém měřítku by však prvenství patřilo USA.
Značení dálnic v EU bylo třeba sjednotit
Značení evropských dálnic podléhá přísnému systému. Od silnic nižších tříd je odlišeno písmenem (výjimku tvoří všechny skandinávské země). Ve většině případů se jedná o počáteční písmeno názvu dálnice. Například Itálie (autostrada) dálnice označuje písmenem A, Irsko (mótarbhealach) používá M a Turecko (otoban) O.
Stejné je to i v Česku. Dálnice jsou zde označeny číslem a písmenem D. Dopravní značka je červená a je označena pouze číslem bez písmene D. Nejvyšší číslo mezi českými dálnicemi má Ostrava – Frýdek-Místek (D56) a nejnižší patří Pražskému okruhu (D0).
Některé české dálnice jsou součástí Evropské mezinárodní sítě. Celkem jich Českem prochází třináct. Takovéto dálnice jsou označeny zelenou dopravní značkou, číslovkou a písmenem E.
D0 SOKP 514
Jaká je budoucnost českých dálnic?
Zajímá vás aktuální stav dálnic? Všechny projekty můžete nalézt na stránkách Ministerstva dopravy ČR. Dohledat můžete dálnice ve fázi stavby, ale i teprve připravované dálnice ve fázi projektu.
+420 487 070 435
marketing@valbek.eu