Málokdo z nás si dovede představit, jak náročná musí být práce během válečného stavu. Své o tom vědí kolegové z ukrajinské pobočky v Kyjevě. Den co den se perou s problémy, které válka přináší, se strachem, který je všudypřítomný. I přesto se snaží normálně chodit do práce a odvádět svou práci co nejlépe. Jaký je život ukrajinské pobočky v době války a na čem kolegové pracují, nám přiblížili Anastasiia Kuzmenko a Oleksandr Dudarenko. 

Paní Kuzmenko, můžete nám prosím popsat, jak se pracuje kolegům na Ukrajině během války? Je vůbec možné v této hrozné situaci nějak normálně žít?

Jak už víte, situace na Ukrajině je teď velmi složitá. Téměř každý den se v Kyjevě ozve letecký poplach. Elektrárny a různé objekty kritické infrastruktury jsou velmi často cílem útoku Rusů. Proto jsme v posledních měsících byli i několikrát denně bez elektřiny. To má samozřejmě velký vliv na chod naší kanceláře. Díky našim českým a slovenským kolegům se nám podařilo na Ukrajinu dovézt elektrocentrálu a tak můžeme v rámci možností pracovat. Generátory se na Ukrajině téměř nedají sehnat. 

Problémem ale kolikrát je se do kanceláře vůbec dostat. Při každém leteckém poplachu se totiž zastavuje veškerá MHD, proto tomu musíme upravovat pracovní čas. No a samozřejmě to všechno je obrovský nápor na psychiku. Každý poplach, nálet, rakety létající nad hlavou, nám často nedávají možnost se plně soustředit. Život v tom strachu je hrozný a všichni už jsme z toho velmi unaveni. Tak se snažíme alespoň trochu vést normální život – dělat běžné, každodenní věci, pracovat, platit daně, a tím podporovat ekonomiku země, chodit na kávu do kavárny… Protože se tím podporujeme navzájem. I přesto se snažíme být optimističtí a věříme, že naši vojáci brzy ruské agresory porazí a válka brzy skončí. 

Dotkla se okupace na jihu země některého z Vašich kolegů?

Bohužel ano, máme kolegu, který pochází z Khersonské oblasti. Jeho město je okupováno od začátku války. Velmi dlouho se snažil různými způsoby dostat své rodiče, bratra a další členy rodiny do Kyjeva. A teprve nedávno se jim to podařilo. Byl to hrozný rok pro nás všechny, ale pro něj asi nejhorší. Naštěstí jsou jeho příbuzní živí a zdraví. Museli ale opustit své domovy, práci a celý svůj život, aby byli v bezpečí. 

Pane Dudarenko, jak jsou na tom nyní zakázky na Ukrajině? Máte nějaké nové příležitosti, nebo se většina projektů zastavila? 

Od začátku války se zastavila veškerá výstavba a vůbec celé stavebnictví. Byly jiné priority. Teprve nyní se postupně rozbíhá obnova území a infrastrukturního vybavení, které se podařilo dostat zpět pod kontrolu Ukrajiny. V současné době tak pracujeme např. na projektu rekonstrukce mostů v Khersonské oblasti. Při takových zakázkách nejde vůbec o byznys. Pomáháme našemu státu obnovovat škody. Provádíme také prohlídky mostů a dalších objektů infrastruktury, které byly poškozeny v důsledku raketových útoků, vydáváme závěrky a doporučení k jejich obnově. Například jsme provedli prohlídky několika poškozených budov patřících Ukrajinské kosmické agentuře. 

Na jakých zahraničních projektech nyní pracujete?  

Spolupracujeme na různých českých a slovenských projektech. V poslední době máme úzkou spolupráci s pražskou pobočkou, máme ale společné zakázky i s kolegy z Liberce, Plzně a Bratislavy. Děláme např. mosty na D6, I/27 Žiželice, na projektu modernizace tratě Poprad-Krompachy, obchvatu II/111 Divišov a na I/13 Rynoltice-Lvová.

Paní Kuzmenko, kolik kolegů na ukrajinské pobočce nyní pracuje? Plánujete, až se situace u vás uklidní, kolektiv ještě rozšiřovat?

Nyní nás je celkem jedenáct. Pracují u nás inženýři, kteří projektují mosty a pozemní stavby. Do budoucna bychom určitě rádi náš kolektiv rozšířili. Věřím, že práce ve Valbek je velmi motivující. Nejenže se snažíme vytvářet příjemnou atmosféru v celém týmu, ale také naše specialisty motivujeme možností kariérního i osobního rozvoje. Nabízíme různá školení, podporujeme je k získání autorizace, mají možnost pracovat na různých zajímavých evropských projektech a získávat nové zkušenosti. Některé kolegy např. velmi zajímá vývoj BIM projektování a jeho implementace do činnosti naší pobočky, takže jim k tomu dáváme dostatečný prostor. 

Ráda bych vám nyní několik z nich představila. 

 

Mykhailo Novikov – samostatný inženýr, BIM – manager (mosty)

Mykhailo Novikov

Pro Valbek pracuje od prvního dne otevření kanceláře v Kyjevě, což je 2,5 roku. Předtím pracoval 4 roky ve švédské firmě, kde se zabýval architektonickou vizualizací a další 2 roky pracoval jako inženýr mostů a pozemních staveb.

U nás se zabývá vývojem šablony BIM pro ukrajinskou pobočku a vývojem "rodin" a skriptů v REVIT, které pomáhají zautomatizovat a zrychlit práci projektantů. Spolupracoval např. na projektu D3/0312 a momentálně dělá na projektu silnice I/27 Žiželice. 

Spolupráce se zahraničními kolegy podle něj probíhá bez problému. "Díky komunikaci na dálku přes firemní systém se můžeme kdykoliv spojit a vyřešit jakýkoliv problém či odpovědět si na dotazy."

Na Valbeku se mu líbí, že společnost poskytuje příležitost k profesnímu rozvoji. Nyní usiluje o získání ukrajinské autorizace. 

 

Oleksii Galchenko – samostatný inženýr/HIP (mosty)

Oleksii Galchenko

Ve Valbeku pracuje 9 měsíců, ale ve svém oboru dělá už více než 13 let. Než nastoupil do Valbeku, působil půl roku jako technický ředitel a 4 roky jako vedoucí inženýr v "Ukrzaliznytsia" (SŽDC). Oleksii je členem “Expertní rady pro infrastrukturní průmysl Ukrajiny”, což mu umožňuje aktivně se podílet na zavádění evropských zkušeností v mostním stavitelství do ukrajinských norem a standardů.

Valbek ho zaujal svým silným mladým týmem a zajímavými projekty. Momentálně pracuje na ukrajinské zakázce – 40metrovém ocelovém mostu v Khersonu. Pracuje i na českých a slovenských projektech, např. na modernizaci trati Poprad-Krompachy.

I podle něj probíhá spolupráce se zahraničními kolegy bezproblémově. “Jazyk inženýrů je totiž univerzální, takže si celkem rychle porozumíme.”

 

Alona Filippova – projektantka 

Alona Filippova

Ve Valbeku působí 1,5 roku, ale v oboru se pohybuje 6 let. Přes 3 roky dělala na vodohospodářských stavbách, předtím projektovala pozemní stavby. 

Alona se nyní aktivně zabývá projektováním pomocí technologií BIM. Velmi intuitivně používá REVIT tam, kde bylo ještě včera těžké si to představit. Neustále sleduje nové trendy a inovace v oblasti BIM projektování. Snaží se je aplikovat ve své práci, aby zlepšovala kvalitu projektů. Například pro kolegy z Plzně připravila k projektu mostu v obci Úterý na Plzeňsku BIM model. Nyní spolupracuje s kolegou Oleksijem Galchenko na ukrajinské zakázce. 

Dudarenko: "Alona je velmi inteligentní a nadějná specialistka, která má velký potenciál. Nejen proto byla letos oceněna Cenou Valbek.”

 

Artem Marchenko – samostatný inženýr (mosty)

Artem Marchenko

Pro Valbek pracuje 2 roky, v oboru inženýringu mostů je celkem 10 let. Než nastoupil do Valbeku, pracoval v různých větších ukrajinských projekčních kancelářích a ve státních institucích. Veškeré prohlídky mostů a jiných infrastrukturních objektů, které byly zničené v důsledku ruské agrese, probíhají pod jeho kontrolou. 

V poslední době pracoval společně s českými kolegy na dálnici D1109 a momentálně na zakázce I/13 Rynoltice-Lvová. “Po návštěvě českých poboček mě velmi zaujala česká kultura, a tak jsem se rozhodl učit česky. Komunikaci s českými kolegy je tak pro mě ideální praxe.” 

Ve Valbeku se mu líbí možnost práce na zahraničních projektech, protože to je nové a odlišné ve srovnání s ukrajinskými projekty.

 

HUMANITÁRNÍ POMOC

V únoru to byl již rok od vpádu ruských vojsk na území Ukrajiny. Stejně tak dlouho se snažíme pomáhat našim kolegům z Valbek Ukraine a podporovat Ukrajinu v této nelehké situaci formou humanitární pomoci. Nyní jsme si převzali poděkování ukrajinské armády za podporu při jejich boji proti ruské agresi. Stále se zabýváme tématy obnovy Ukrajiny a věříme, že nápady se promění ve skutečnost. Děkujeme a i nadále podporujeme.