Pod inženýring spadá celý komplex činností od prověřování území pro investiční výstavbu až po technický dozor investora na stavbě. Inženýring dokáže ušetřit čas, starosti a především náklady, ovšem podmínkou je vysoká odbornost provedení.

Krocení „úředního šimla“ vyžaduje odborníky

Stavební činnost se dotýká veřejných zájmů a širokého spektra práv dotčených fyzických i právnických osob. Může ohrožovat lidské zdraví, bezpečnost i životní prostředí, proto je stavební proces regulován mnoha právními předpisy. Ty se navíc průběžně mění, takže je složité se v nich orientovat – a ještě složitější je provést tímto legislativním labyrintem stavbu od prvotního záměru až po úspěšné uvedení do provozu. Proto každý projekt investiční výstavby potřebuje i specialisty, kteří se zaměří na agendu a byrokracii, jež je s tímto procesem nevyhnutelně spojená. Jinými slovy: každá větší stavba potřebuje inženýring.

V rámci inženýringu jsou zajištěna veškerá povolení potřebná k provedení stavby včetně vyjádření dotčených orgánů státní správy. Ale spadají sem i ostatní činnosti, které nejsou zajištěny ze strany zpracovatele projektové dokumentace, autorského dozoru projektanta a zhotovitele stavby. Inženýring zastupuje investora a hájí jeho zájmy při jednáních jak s dodavateli, tj. se zpracovatelem projektové dokumentace a zhotovitelem stavby, tak s orgány státní správy. Jeho hlavním úkolem je zdárně provést celou investici platným veřejnoprávním rámcem.

Inženýringu by se měli věnovat odborníci se zkušenostmi ze stavební praxe a s přehledem v oblasti časti se měnící legislativy. Je to důležité nejen pro hladký průběh výstavby, ale i pro kvalitu jejího výsledku. Odborný a pečlivě provedený inženýring může do značné míry eliminovat riziko časových skluzů a především ušetřit náklady. Nejdůležitější je z tohoto pohledu předinvestiční fáze projektu, protože efektivní činností v prvních 20 procentech času lze ovlivnit až 80 procent výdajů.



Stavba začíná daleko dřív, než se kopne do země

Přestože je předinvestiční stadium projektu pro celkové náklady klíčové, investoři mu pod časovým tlakem někdy neposkytnou dostatek prostoru. V rámci inženýringu je třeba důkladně posoudit všechny varianty řešení investičního problému, které přicházejí v úvahu a jsou v souladu s místně příslušnou územně plánovací dokumentací. V této fázi se využívají územně analytické podklady, které spravují odbory územního plánování obcí s rozšířenou působností. Je zpracována studie proveditelnosti, která hodnotí různé alternativy a posuzuje uskutečnitelnost investičního projektu z ekonomického a technického hlediska. Cílem je ověřit, že byla zvolena nejlepší varianta, správně odhadnuty finanční náklady a identifikována rizika. Následně je rozhodnuto o výchozím zadání projektu a vybrán zhotovitel projektové dokumentace.

Ve fázi zpracování projektové dokumentace je úkolem inženýringu postupné zpřesňování investičního záměru, jeho prověřování z hlediska veřejných zájmů a koordinace činností směřující k optimalizaci nákladů. Samostatnou kapitolou je zde ochrana životního prostředí, kde by cílem měl být kompromis – co nejmenší zásah do krajiny s co nejnižším navýšením investic. Mezi povinnosti investora patří zejména tzv. kompenzační opatření, která jsou dnes vyžadována už pouze u nové výstavby. V praxi to znamená, že při vykácení stromů je nutné zajistit náhradní výsadbu, pro některé živočichy se musí upravit svahy silnic, divoká zvěř zase vyžaduje podchody a nadchody apod.

Inženýring v této fázi sleduje a kontroluje zpracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Zároveň je v rámci územního řízení třeba zpracovanou dokumentaci projednat s dotčenými orgány státní správy, organizacemi a osobami. Jde o vlastníky sousedních pozemků a staveb, správce inženýrských sítí, ochránce přírody, případně i památkový úřad a další. Každý zúčastněný mívá své specifické požadavky a mnohdy není jednoduché se dohodnout. Tato fáze územního řízení, jejímž výsledkem je územní rozhodnutí, se může proměnit ve velmi zdlouhavý proces s častým připomínkováním a vracením k přepracování.

Role stavebního úřadu

Ani po absolvování toho všeho ještě není jisté, že stavba dostane zelenou. Následuje stavební řízení, které může probíhat i kontinuálně s územním řízením a zaměřuje se zejména na technické řešení stavby. Úkolem inženýringu je zajistit projektu vydání stavebního povolení, což je v kompetenci příslušného stavebního úřadu. Teprve po vyřízení stavebního povolení konečně přichází čas vybrat zhotovitele stavby. Ani to ale není snadné. Zejména u veřejných zakázek je výběrové řízení velmi náročný proces s přesnými legislativními mantinely. U organizačního a odborného zajištění zadávacího řízení se investor opět spoléhá na kvality inženýringu.

Je všeobecně známo, že stavební řízení je v České republice velmi složité a zdlouhavé, což brzdí novou výstavbu a s ní i rozvoj ekonomiky. Proto byl po dlouhých přípravách a debatách v červenci 2021 schválen nový stavební zákon, který má stavební řízení urychlit a zajistit dodržování stanovených lhůt. Nový zákon přesouvá stavební úřady z obcí pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Digitalizace má současně snížit počet úřadníků a usnadnit komunikaci s občany. Podle kritiků tak bude výkon státní správy odtržen od místní reality a v zájmu urychlení se sníží kvalita rozhodovacího procesu. Z pohledu inženýringu by mělo být přínosem jednotné řízení o povolení stavby a také závazné stanovení lhůt pro vydání rozhodnutí. Jaká bude praxe a zda vůbec stavební zákon vstoupí v platnost v současné podobě, nebo bude ještě pozměněn, ukáží příští měsíce a roky.