Projektanti dopravních staveb ve skupině Valbek se postupně chystají na zavedení metody BIM pro přípravu dopravních projektů. Pracovní skupina pro implementaci se postupně učí metodu využívat na pilotních projektech, připravuje standardy a postupy, aby měly všechny divize k dispozici stejnou metodiku a byly na zavedení metody BIM připraveny. Činnost pracovní skupiny nám přiblížil Ivan Gálik, projektant staveb ve společnosti VALBEK&PRODEX, spol. s.r.o.



Pracovní skupina pro implementaci BIM vznikla v rámci skupiny Valbek teprve na jaře tohoto roku. Co vše se Vám již podařilo posunout?

Skupina pracuje od března 2021. Naším hlavním cílem je připravit jednotné postupy a standardy pro koordinaci práce na projektech v rámci Valbek&Prodex a zároveň i koordinovat práce v celé skupině Valbek. V tuto chvíli máme pro pilotní zakázku zpracovaný BEP, což je taková ústava, tedy popis pravidel pro koordinaci. Projektanti dopravních staveb dosud obecně nemají moc zkušenosti s projektováním ve 3D. Proto se postupně učíme i praktickým dovednostem v software a hledáme ten nejvhodnější. Veškerá snaha směřuje k roku 2023, kdy chceme být připraveni na plánovaný přechod k BIM modelování u nadlimitních veřejných zakázek. Taková je koncepce projektování v ČR. Na Slovensku ještě bohužel tak daleko nejsme, uvidíme, jak se situace vyvine. Chceme být ale připraveni.

Na projektech vždy spolupracuje více odborníků, ve firmě i externích. Je potřeba tedy jejich práci lépe zkoordinovat? 

Ano. Modelování v BIM je více komplexnější. Nejde jen o grafická data ve 3D a vizualizaci stavby, ale i o soubor mnoha dalších negrafických informací, zejména kvalitativních, které se nedají vyčíst z geometrie a které tvoří komplexní strukturu informací ke stavbě. K tomu je nutné mít sjednocené, jaká data jsou potřeba, jak jsou strukturována, v jakém jsou formátu atd. Toto se nám např. již podařilo s našimi geodety, kteří nám dodávají k projektu standardizované podklady. Rádi bychom si také vytvořili standardizovaný výkaz výměr, který bychom využívali pro další stavby kompatibilní s běžnými datovými standardy.

 Jak si data předáváte? Kde je celý BIM model konkrétní stavby uložen?

Skupina řeší mj. i to, kde budou data bezpečně uložena a jak se k nim dostanou všichni účastníci projektu. V naší divizi již používáme integrovaný datový systém a úložiště (CDE). Do něj mají přístup všechny zúčastněné strany, ať už jde o externí spolupracovníky, investora či jiné zástupce. Rádi bychom toto nabídli všem, aby měli stejný komfort. Odpadne tak mnohdy nepohodlná a složitá komunikace a zasílání objemných dat e-mailem. Mělo by to velkou výhodu při vyznačování změn a připomínek – veškeré úpravy budou centrálně uložené a všichni z týmu budou mít jistotu, že mají poslední verzi.

Kde vidíte výhody a možná úskalí projektování v BIM?

Z pohledu projektanta vidím výhodu při samotné komunikaci návrhu a celého projektu (v rámci projektového týmu i při prezentaci), celkově si lze stavbu ve 3D lépe představit. Je to v podstatě virtuální geolokalizovaný model reálné stavby. V klasické 2D dokumentaci to je pouze spleť čar reprezentující objekty podle zavedených konvencí. V současnosti je BIM stále myšlenkově jen v rovině neinteraktivní statické geometrie s negrafickými údaji. Do budoucna by měl mít i fyzikálně-funkční aspekty, což by byla vlastně virtuální realita. Dosud se projekty předávají v klasické výkresové formě vč. příloh, do budoucna by tomu tak být nemuselo. Zhotovitel by si mohl z modelu BIM za pomoci přípraváře v podstatě vytisknout/vybrat jen to, co aktuálně potřebuje. Na druhou stranu je ale BIM mnohem časově náročnější na přípravu.

Každopádně, měla by se zlepšit celková kvalita stavby, protože se může předejít případným vícepracím (anebo opačně), chybám v projektování a jejich odhalení až při provádění stavby. Co se týče ekonomiky projektu, tak na přípravu je BIM finančně náročnější, dá se ale ušetřit, např. při bezproblémové a efektivnější výstavbě. Pro projektování je to příležitost, jak postoupit o několik kroků vpřed. Celé stavebnictví má možnost přejít při přípravě plně do digitální podoby.



 Přiblížíte nám i nějaké odborné problémy, se kterými se potýkáte?

Narážíme především na software, který se bohužel nerozvíjí dost rychle, jak bychom potřebovali. Problematický je stále převod z 3D do 2D do očekávané kvality, např. rozvinutý pohled po křivce je zcela nemožný. Dále standardní univerzální formát IFC nepodporuje odevzdání 2D výkresu. Dalším omezením je tvorba hierarchií, standardně lze popsat vlastnosti jednotlivých elementů, ale ne už vlastnosti celku, který je jimi tvořen. Ten má totiž pak zpravidla jiné vlastnosti, které je nutno někde popsat. Z modelu lze mít např. výkaz výměr (kubatury), ale již nelze vytvořit automaticky celý rozpočet, protože jsou zde různé proměnné. Vždy tak bude pro podrobný rozpočet třeba člověka, což ale není třeba vnímat negativně.

Jak na BIM nahlíží veřejný sektor a investoři?

V ČR je situace poněkud dále než na Slovensku. Některé projekty jsou už vypisovány v obou variantách, zatím se ale BIM nedá použít v procesu schvalování, je jen jakýmsi doplňkem. Chybí legislativa, sjednocené standardy pro zadávání atd. Investoři tak nyní vyžadují paralelně oba typy dokumentace, což je zbytečná modelace z 2D do 3D navíc. To pak postrádá smysl celé filozofie BIM. Také si myslí, že projektant má model naplnit úplně všemi daty, např. pro správu stavby, což je kontraproduktivní.

Pracujete již na nějakých zakázkách?

Ve společnosti VALBEK&PRODEX, spol. s.r.o. nyní pracujeme na projektech Vozovňa Krasňany v Bratislavě, modernizace železniční tratě Zohor - Malacky a vysokorychlostní trať Brno-Modřice - Šakvice. Vozovňa aj VRT budou zpracované jak v klasické, tak v BIM dokumentaci.

Ivan Gálik v současnosti vede skupinu BIM ve společnosti Valbek&Prodex. Pracuje jako projektant v Ateliéru mostů v rámci divize železnic. V roce 2017 dokončil studium na Dánské technické univerzitě. Zaměřuje se na propojování architektury a nosných konstrukcí. Jeho vzorem v oboru je Santiago Calatrava. Mimo práci se zajímá o filozofii a sport, nejvíce o triatlon a hokej.

 

BIM (Building Information Modeling), neboli informační model stavby, je revoluční proces projektování staveb ve 3D. Vzniká rozsáhlý digitální model, který slouží k výměně informací mezi jednotlivými subjekty stavby – od projektantů, statiků a konstruktérů po zhotovitele, dodavatele, investora, a dále pro designéry či správce budov. Dosud se využíval pouze v pozemním stavitelství, nyní se připravuje i pro projektování dopravních staveb. Sloužit má nejen jako 3D projekt stavby, ale i ke správě dat o budově během celé její existence.