Zelená dohoda Evropské unie se netýká jen zákazu spalovacích motorů nebo uhelných
elektráren. Do velké míry ovlivní také stavebnictví, které podle aktuálních dat vytváří bezmála 40 % emisí oxidu uhličitého. Kromě výstavby nových
energeticky šetrných budov navíc Great Deal požaduje i renovace starších objektů. V každém případě to bude pro české stavebnictví velká výzva. Pokud ji ale zvládneme, můžeme se v příštích letech posunout nejen v oblasti ekologie.
Komplexní pohled na udržitelné stavebnictví
Na rozdíl od jiných oborů je ve stavebnictví extrémně náročné dosáhnout uhlíkové neutrality. Dopad výstavby na životní prostředí lze ale snížit.
Stačí více využívat ekologické materiály, zejména recyklát, druhotné suroviny nebo dřevo, a zaměřovat se na udržitelnost celé infrastruktury, ne pouze jednotlivých budov nebo inženýrských sítí. V plánu jsou tedy udržitelné čtvrti a časem možná i města, ve kterých vzniknou další solární elektrárny, zelené střechy, retenční nádrže nebo nabíjecí stanice pro elektromobily.
Retenční nádrž D35 Časy - Ostrov
Každá obec by také měla zaměstnávat městského inženýra. Zatím je toto povolání v rámci ČR spíše výjimečné, ale do budoucna má zastřešovat celou
technickou infrastrukturu. Spolupracovat přitom bude s městským architektem a dalšími členy odboru výstavby, investičního plánování i městského rozvoje.
Zaplatíme za emisní povolenky, ale získáme dotace
Dlouhodobým cílem dohody Green Deal je uhlíková neutralita. Už do roku 2030 by se emise měly snížit alespoň na 55 % oproti roku 1990. S tímto mezikrokem známým jako Fit for 55 souvisí i takzvané emisní povolenky. Už přes dvacet let si je musí kupovat unijní výrobci energií. Do budoucna se ale zřejmě budou týkat i ostatních firem, včetně stavebních, a nevyhnou se jim ani domácnosti. U nich vzniká problém s CO2 hlavně při vytápění.
Každá mince ale má dvě strany a díky Zelené dohodě EU můžeme i hodně získat. Například se z emisních povolenek financují dotace, které je už teď možné čerpat na instalaci termických solárních panelů nebo fotovoltaiky na střechách, ale také na zateplování nebo zachytávání dešťové vody. Kromě nových pasivních domů či energeticky šetrných domů se navíc myslí i na modernizace a renovace.
Investice do dopravy
Zároveň se počítá s velkými investicemi do dopravní infrastruktury, která je nyní nedostačující, ale ve státní kase na ni bohužel nezbývají prostředky. Green Deal nám tedy může pomoci nastartovat financování výstavby vysokorychlostních tratí i nových silnic a dálnic. Bez účelných vládních opatření a rozvoje PPP projektů (ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru) se ale neobejdeme.
Snižování energetické náročnosti staveb
Mnoho budov vyžaduje komplexní rekonstrukci i s výměnou střechy, která by měla být opatřena kvalitní tepelnou izolací podobně jako obvodové stěny. Stále častěji se využívají například sendvičové izolační panely, které se kombinují s plechovým povrchem střešního pláště. Toto spojení je vysoce účinné a zároveň má i nízkou hmotnost.
Na energetickou náročnost staveb už dnes dohlíží energetický specialista, který následně vystavuje Průkaz energetické náročnosti budovy. Pokud je tento dokument dobře zpracován, znamená úsporu energie i snížení nákladů. Optimalizuje tak budovu nejen po stránce ekologické, ale i ekonomické.
Hybridní a zelené střechy
Nové střechy jdou ale ještě dál a stávají se součástí hybridních solárních systémů. Takové pokročilé technologie pak vyrábějí tepelnou energii pro několik účelů najednou. A podobnou funkci mají i střešní tepelná čerpadla. Kromě toho vznikají na administrativních i rezidenčních budovách zelené střechy, které rozhodně nemají jen okrasnou funkci. Objekt chrání, izolují a v jeho okolí čistí vzduch. V období letních veder navíc fungují jako přírodní klimatizace.
zelená střecha koleje Harcov