Jan Müller: Brex má obrovský potenciál rozvoje

Vladimíra Škorpíková

05/05/2020

Ředitel společnosti Brex Ing. Jan Müller zažil za dva roky ve vedení společnosti krásné i náročné okamžiky. Hned první den v práci mu přistála na stole komplikovaná zakázka rekonstrukce základní školy, se kterou se ale dokázal se svými kolegy zdařile vypořádat. Další zakázka – tentokrát školka ve Vratislavicích – přinesla Brexu cenu Stavba roku ČR 2019. Vedle pozemních staveb se chce Brex v letošním roce výrazně zaměřit i na mosty a dopravní stavby, které chce jeho ředitel realizovat v synergii s Valbekem. Společně jsme si povídali o budoucnosti Brexu, nových příležitostech a přínosech, ale i o možných ztrátách během krize.

Brex je součástí skupiny Valbek – co to pro vás znamená? Dá se říct, co dáváte Valbeku, a co naopak Valbek dává vám?

Spojení s Valbekem považuji za obrovskou konkurenční výhodu, ze které můžeme dlouhodobě těžit. Bohužel ji ale zatím plně nevyužíváme. Všechny firmy pod hlavičkou Valbek.eu sdílí své obchodní informace prostřednictvím programu Dynamics, odkud můžeme čerpat kontakty, informace o zpracovávaných zakázkách i další důležité obchodní informace. Zatím se bohužel nepodílíme na zakázkách, které vyprojektuje Valbek, v takové míře, v jaké bychom mohli a chtěli.

A co dáváme Valbeku my? Naším prostřednictvím teď může Valbek realizovat svoje projekty, například stavby podle žlutého Fidicu tj. nabízet design and build a připravovat tak dodávky tzv. na klíč, což může být komplexní služba pro naše společné zákazníky. (Fidic je mezinárodní smluvní vzor ve stavebnictví – standard v oblasti smluvních a obchodních podmínek, pozn. redakce.) Zároveň jsme schopni dávat našim projektantům i potřebnou zpětnou vazbu z pozice realizátora některých jejich projektů.

Změnila se se vstupem do Valbeku orientace vaší firmy?

Brex vznikl téměř před 30 lety s vizí, že firma bude především realizovat projekty, které Valbek nakreslí, protože v té době nebyl nikdo, kdo by se projektů Valbeku dlouhodobě ujal. Potom se od této myšlenky upustilo, a dnes se k ní chceme opět postupně vracet. Těžištěm projektantů ze skupiny jsou především dopravní stavby a mosty, které nám mohou poskytnout největší přidanou hodnotu. Zároveň chceme velké znalosti našich kolegů i jejich technickou podporu v následujících letech více využívat.

První velkou akcí ve funkci ředitele pro vás byla rekonstrukce školy na náměstí Míru. Zvládli jste ji dobře?

Určitě ano, ovšem zakázka vznikala složitě. Dostal jsem ji na stůl hned první den, kdy jsem do Brexu nastoupil. Ten den jsme měli podepisovat smlouvu, ovšem hned jsem viděl, že projekt je nedokonalý a původní představa o realizaci nereálná. Měli jsme tedy dvě možnosti – projekt odmítnout a smlouvu nepodepsat, nebo zakázku realizovat podle jiných pravidel. Některé požadavky investora totiž byly nereálné. Rekonstrukce měla například probíhat za provozu školy, což bylo nemožné, když musíte odbourávat dvě patra. Nakonec se mi podařilo přesvědčit radní, aby změnili pohled na rekonstrukci a ve škole se během ní nevyučovalo. To ovšem nebyl jediný problém celé zakázky – za běhu se původně projektované dílo muselo změnit zhruba ve 40 %. K zakázce jsme měli na 50 změnových listů, 9 dodatků smlouvy a jednu další samostatnou smlouvu o dílo, což logicky přineslo i prodloužení termínu výstavby. S postupem zakázky jsme odhalovali věci, se kterými se původně vůbec nepočítalo.

Myslím si, že na tom nesou svůj podíl viny i dotační programy. Investoři se často snaží projekt napasovat na konkrétní dotační program, což mnohdy není to, co budova reálně potřebuje. V průběhu času se pak zjistí, že se stejně musí provést další nutné úpravy, a objednatel musí dofinancovat stavbu i z vlastních zdrojů. Obecně se dá bohužel říct, že se často setkáváme se špatnou kvalitou realizační dokumentace předávanou objednatelem. Vše se dnes soutěží na cenu, a to včetně projektové dokumentace, která podle toho také vypadá. Další záležitostí, která výstavbu komplikuje, je nepřipravenost na straně objednatelů. Například u zakázky na náměstí Míru běžel termín, investor byl pod tlakem rodičů a škola nebyla například vyklizená tak, jak by měla být. I tak si myslím, že se nám podařilo odvést dobrou práci, cítím ze strany města spokojenost s výsledkem a věřím, že škola bude v tomto stavu sloužit ještě alespoň dalších sto let.

Foto: ZŠ Náměstí Míru

Brex realizuje stavbu komunitního centra ve Vratislavicích – co je pro vás na tomto projektu nejdůležitější?

Ve Vratislavicích realizujeme knihovnu se spolkovým komunitním centrem, na kterou zadavatel čerpá dotační program pro komunitní centra z Evropské unie. Je to už několikátá stavba, kterou se nám ve Vratislavicích podařilo vyhrát. Rádi s městem spolupracujeme, protože je schopné dobře reagovat na potřeby stavby. V loňském roce jsme ve Vratislavicích dokončili stavbu mateřské školky, která vyhrála cenu Stavba roku ČR. V soutěži se hodnotí nejen architektura, ale také kvalita provedení. Udělení ceny tedy ukazuje, že Brex umí zakázky realizovat ve vysoké kvalitě. Ocenění považuji za velký úspěch. Doufám, že komunitní centrum bude z hlediska kvality provedení stejně dobré. Čeká nás rekonstrukce stávající budovy včetně novostavby z monolitické konstrukce, kterou si zajišťujeme vlastními kapacitami, naším vlastním střediskem. Věřím, že i tato náročná stavba se dočká ocenění nejen u odborné veřejnosti, ale především u budoucích návštěvníků a investora stavby.

Foto: MŠ Vratislavice, vítez Stavba roku v ČR

Vizualizace: Komunitní centrum Vratislavice

Rozšířili jste vozový park o nový vůz Volvo s kontejnerem – chystáte se na další investice?

Brexu se začalo ekonomicky dařit, a tak chceme investovat a vracet peníze zpátky do firmy. S tím souvisí i obnova vozového parku. Pořídili jsme nové osobní vozy pro naše techniky, dva osobonákladní valníky pro dopravu dělníků a drobnějšího materiálu na stavby a kontejner Volvo. V nejbližších dnech budeme přebírat velké auto MAN s velkou hydraulickou rukou, což je naše největší investice. Auto s rukou o délce dosahu až 21 metrů bude výborným pomocníkem na stavbách, kde ho budeme využívat i jako mobilní jeřáb. V blízké budoucnosti nás čekají investice do nového traktorbagru a další potřebné techniky.

Ovlivňuje Brex karanténa spojená s šířením koronaviru?

Zatím nás neovlivňuje, na všech našich stavbách pracujeme podle harmonogramu a nikdo z našich zaměstnanců není v karanténě. Stejné informace máme i od našich subdodavatelů. V rámci administrativní části firmy jsme zavedli částečný home office tak, aby přípraváři, ekonomové a administrativní pracovníci nebyli společně kanceláři. Na stavbách se dělníci dělí na party, aby nám v případě nemoci vypadla maximálně jedna parta. Používáme roušky, dezinfekční gely, vše, co lze, řešíme pomocí vzdálených připojení (skypových konferencí), minimalizujeme vzájemný osobní kontakt. Zatím vše naštěstí funguje.

Už k nám ale přicházejí i informace od našich dodavatelů, kteří nebudou schopni garantovat termíny dodávek, protože některé továrny jsou zavřené a nikdo neví, kdy se znovu otevřou. Mezi prvními výpadky se objevují – garážová vrata a svítidla. Zatím nás to příliš netrápí, ale může se stát, že nám to v budoucnosti ovlivní nasmlouvané termíny dodávek.

Co se firmy může ekonomicky dotknout ve středně až dlouhodobé perspektivě?

Nedávno jsme například uspěli v soutěži na jednu zajímavou zakázku pro Letiště Praha. To je ovšem nyní z hlediska příjmů na nule, proto se většina jejich investičních akcí pozastavuje a odkládá o rok. Očekávám, že taková situace může nastat i jinde.

Na druhou stranu teď rekonstruujeme haly v automobilovém průmyslu a tam nám současná situace paradoxně pomáhá. Zastavila se výroba například u společnosti Denso, a my můžeme nerušeně pokračovat v rekonstrukci. Druhou stranou této mince je, zda u tohoto zákazníka nebudou odloženy další projekty, protože společnost musí mít logicky velký propad příjmů.

Pro nejrůznější situace máme připravené scénáře na to, co by takové výpadky mohly udělat s naším cash flow. Snad jsme připraveni. Věřím, že kapacity našich zaměstnanců udržíme a výplaty jim vždy zaplatíme.

Mnoho českých firem se potýká s odjezdem ukrajinských pracovníků z České republiky a jejich návrat je s uzavřením hranic nejistý – ovlivní vás to nějak?

Prozatím ne, my pracujeme především vlastními výrobními kapacitami. Máme ještě kooperanty, ale to jsou vesměs Češi nebo Slováci dlouhodobě žijící u nás. Někteří naši subdodavatelé zaměstnávají Ukrajince, ale ti tu zatím jsou a nadále pracují.

Očekávám, že pandemie může stavebním firmám paradoxně i pomoci. Předpokládám zlepšení dostupnosti personálních kapacit. Stavebním firmám dlouhodobě chybí dělníci a mají problém personálně zajistit stavby. V našem regionu to souvisí především s automobilovým průmyslem, který spolkl hodně lidí pracujících dříve ve stavebnictví. Současná krize na automobilový průmysl zřejmě dopadne nejvíce a řada pracovníků se možná vrátí zpátky na stavby.

V současné době sílí názory, že následky pandemie přinesou do firem větší digitalizaci. Je ve stavební firmě vůbec prostor pro digitalizaci?

Ano je. V rámci digitalizace se snažíme využívat centrální úložiště a komunikujeme přes aplikace Teams a Skype. Po několika týdnech mohu konstatovat, že se nám to úspěšně daří. Kontrolní dny konáme na dálku, stejně jako nejrůznější porady s investory a další schůzky. I dálkové spojení představuje poměrně plnohodnotné setkání lidí, proto v současné době velkou část věcí řešíme tímto způsobem. Možná tím ušetříme i nějaké náklady. Věřím, že tyto způsoby komunikace bychom mohli úspěšně používat i v budoucnu. Dříve se zaměstnanci technice trochu bránili, přece jenom byli zvyklí se pohybovat především na stavbách a neměli k technice blízko. Teď v tom začínají vidět i výhody. Firma pak ušetří provozní náklady na dopravu nebo tisk dokumentů, které jsou nyní na společném úložišti. Tuto stránku věci tedy vidím pozitivně a řadu návyků si ponecháme i pro budoucnost.

Jaký je váš osobní odhad, jak si česká ekonomika poradí se vzniklou krizí?

I když nejsem ekonom cítím, že dopady budou enormní a že nám ještě vůbec nedochází, co se kolem nás děje. Konkrétní informace nám ukáže až nejbližší čtvrtletí a spíše pololetí.

Jako firma se snažíme naši činnost více rozprostřít, kromě pozemních staveb úspěšně vstupujeme do dopravního stavitelství, kde budeme snažit využívat potenciál Valbeku. Už v loňském roce jsme se více zaměřili na mosty a pořídili si techniku podpůrných konstrukcí na výstavbu mostů. Doufám, že nám tento krok v současné situaci pomůže. Vláda chce podporovat výstavbu infrastruktury a dopravního stavitelství. Případný výpadek v zakázkách pozemního stavitelství tedy snad nahradíme dopravními stavbami. Věřím, že na nás vzniklá krize tolik nedolehne a propad nebude razantní.

Co byste chtěl říct o Brexu na závěr?

Ve firmě jsem relativně krátce – necelé dva roky – ale cítím obrovský potenciál jejího rozvoje. Středně velká stavební firma se pod křídly velké skupiny projekčních firem může výborně rozvíjet. Pokud budeme využívat synergie s Valbekem EU, nikdy nebudeme mít problém z hlediska naplněnosti. Věřím, že projekty budeme vyhledávat a nabízet společně – v tom vidím naši budoucnost. Jsem si jist, že letošní i příští rok dopadnou dobře. Vidím kolem sebe lidi, které jejich práce baví, chtějí ji dělat naplno. Společně jsme si nastavili parametry toho, jak by měla dobře odvedená práce vypadat, a postupně se nám daří jich i dosahovat. Těší mě, že v Brexu jsou lidé, kteří mají svoji práci rádi – podle toho se pak daří i našim zakázkám.

Nabídka volných pozic

Kategorie

Kontaktujte nás

Adéla
Janatová

Referentka personálního oddělení

	+420 487 070 467
	adela.janatova@valbek.eu

Nabídka práce

Hledáme 3D grafika, kreativce na juniorní i seniorní pozici!

Volné pozice

Poslední přidané články

Co si přeje předseda představenstva pro Skupi...

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, milí posluchači, rádi bychom Vám poděkovali za Vaši přízeň, čas a pozornost, ktero...

Lidé

Podcasty

K. Jiroušová

05/02/2025

Vánoční a novoroční přání Skupiny Valbek...

Vážení a milí čtenáři, posluchači, s blížícími se vánočními svátky Vám přejeme chvíle naplněné klidem, láskou a hřeji...

K. Jiroušová

18/12/2024

Moderní architektura: Od Bauhausu po Tančící ...

Moderní architekturu v Evropě můžeme datovat k přelomu 19. a 20. století, kdy se raná modernistická hnutí snažila odli...

K. Sverkunová

11/12/2024

Jak se na Slovensku modernizuje železniční in...

Modernizace stávajících zařízení dopravní a železniční infrastruktury je zásadní pro zvyšování bezpečnosti ale i komfo...

Lidé

Projekty

M. Doležalová

04/12/2024

	Technická cookies
	Jsou nezbytné pro správné fungování webových stránek a není možné je vypnout. Kdyby se v prohlížeči zakázali, stránky by nemusely následně správně fungovat.

	Preferenční cookies
	Usnadňují práci s používáním webu, týká se např. zapamatování jazyka, ve kterém se stránky zobrazí, hodnoty předvyplňované ve formulářích, apod.

	Analytická cookies
	Jsou pro nás důležité, abychom mohli web neustále zlepšovat, zjistíme jaké stránky jsou návštěvníky nejvíce navštěvované, na která odkazy návštěvníci klikají, apod.

	Marketingová cookies
	Díky těmto cookies dokážeme propojit naše webové stránky se sociálními sítěmi a reklamními sítěmi třetích stran. Díky tomu vám web může zobrazovat relevantní reklamu i mimo náš web.