Jitka Hanzlíková: Zelené střechy a fasády jsou trendem budoucnosti

Vladimíra Škorpíková

12/08/2020

Zpevněné plochy měst i průmyslových hal značně omezily prostor, kde by se mohla voda přirozeně vsakovat. Změnit to dokáže zelená infrastruktura, která má kromě retence vody také velké schopnosti ochlazovat své okolí. Podle Jitky Hanzlíkové z Valbeku (skupina Vodohospodářských staveb pro pozemní komunikace), nastal čas, abychom se s vodou naučili rozumně nakládat.

Jaké jsou podle vás největší výhody zelených střech a fasád?

Mají schopnost zadržovat vodu, což nám slouží jako nástroj pro hospodaření s dešťovou vodou. Speciálně ve městech, kde je většina ploch zpevněných výstavbou a zůstalo jen málo ploch pro infiltraci srážkové vody. Dále dovedou ochlazovat své prostředí. Tím, že se z nich vypařuje voda, dochází k přeměně vody na páru za spotřeby tepla, takže jde o skvělý nástroj do měst, kde moc zeleně není. Pomocí této zelené infrastruktury dokážeme města alespoň trochu ochladit.

Daří se zelenou infrastrukturu zavádět lépe než před 10 lety?

Zájem o zelené střechy a fasády narůstá. Do legislativy se řada politiků snaží protlačit zelené střechy i na průmyslové haly a sklady od určité rozlohy, aby se lépe nakládalo s vodou. Čím dál častěji se o jejich výhodách mluví v médiích i odborných kruzích. Dříve se o zelených střechách hovořilo z pohledu retence vody, ale po extrémně suchých létech se v poslední době najednou začaly objevovat i studie na téma ochlazování měst zelení.

Je pro výsadbu na zelené střeše lepší tráva, nebo naopak různé skalničky, rozchodníky či netřesk?

Závisí to na mocnosti substrátu. Projektanti naráží na únosnost budovy, proto se často na budovy snaží dát tenčí vrstvu substrátu – a v takové rostou právě skalničky, rozchodníky a netřesky, protože to jsou houževnaté rostliny, které vydrží dlouhá období sucha, ale zvládnou i dlouhodobé zamokření. Pro ně je vhodná mocnost 8 až 15 centimetrů substrátu. Střechy s tenčí vrstvou substrátu se nazývají extenzivní. Jejich opakem jsou střechy intenzivní, kde mocnost substrátu závisí na únosnosti budovy a na tom, jaké rostliny chce majitel objektu vysazovat. Často mezi nimi bývají i mělce kořenící stromy, například platan javorolistý nebo borovice kleč. Výška substrátu tam může být od 60 centimetrů po 1 metr. Tráva je pak typickým příkladem rostliny pro polointenzivní střechy, protože je náročná na mocnost substrátu, ale také na údržbu. Když přijde suché léto bez deště, o trávu bych se trochu bála.

Záleží při výběru rostlin na střechu také na její orientaci na světovou stranu jako při výběru rostlin v zahradě, nebo je to jedno, protože je nahoře a stejně ji nemá co stínit?

V řadě publikací i ve standardech pro navrhování zelených střech najdete seznam rostlin vhodných na exponovaná stanoviště. Musejí snést celodenní osvětlené stanoviště a částečně malý úhrn srážek. Ale rozhodně je to téma, které ještě není úplně probádané, pokládáme si v něm řadu otázek a teprve zkoumáme, jak se na střechách některým rostlinám daří a nedaří.

Řada zelených střech, které člověk běžně vidí, je přes léto úplně suchá – čím je to způsobeno?

Bude to více faktorů najednou. Při zakládání střechy je nesmírně důležité, jaký substrát se použije. Nejvhodnější je substrát přímo určený na zelené střechy. Pokud o tom realizátoři zelené střechy nevědí a použijí běžnou zeminu, může to způsobovat velké problémy. Například v ní může být velký podíl jílových částic, které by tam rozhodně být neměly, protože ucpávají filtrační vrstvu. Při použití vhodného substrátu by se mělo rostlinám dařit dobře. Důležitá je i hydroakumulační vrstva pod substrátem a filtrační vrstvou. Obvykle se používají perforované nopové folie, které zadrží určitý objem vody a slouží tak jako zásobárna vody pro rostliny v období mezi zálivkou nebo dešti, přebytečná voda pak odtéká.

Jak se řeší zalévání, pokud je nutné? Jde o samostatné zavlažovací systémy využívající dešťovou či odpadní vodu, nebo se to řeší přes běžný vodovodní řád?

Rostliny jsou zavlažovány především dešťovou vodou. Pokud měsíc či dva nezaprší, rostliny to nemusejí zvládnout. Případně se dá i uvažovat o doplňkovém zavlažování, ale tomu se majitelé objektů i realizátoři často vyhýbají, protože zřízení zavlažovacího systému je náročné. Odpadní voda se po předchozím předčištění dá také využít k závlaze, znám jeden takový příklad, kde je odpadní voda po předčištění v usazovacích nádržích čerpána a vypouštěna na fasádní kořenovou čistírnu, kde je voda důkladněji vyčištěna pomocí rostlin a následně znovu čerpána na střechu budovy, kde slouží k závlaze zelené střechy.

Jak se střecha pravidelně udržuje?

Extenzivní střechy jsou bezúdržbové, ale i tak se na ně musí pověřená osoba minimálně jednou dvakrát do roka zajít podívat, jestli tam nejsou nějaké nevhodné rostliny, které by mohly svými kořeny narušit hydroizolační vrstvu, což by mohlo přinést velké problémy. Břízky a další nálety stromů či keřů se musejí včas odstranit.

U intenzivní střechy se počítá s náročnější údržbou – musejí se udržovat keře, stromy, trvalkové záhony, údržba se neobejde bez pravidelné zálivky.

Trendem poslední doby je pěstování zeleniny na zelených střechách ve městech. Snižuje se tím uhlíková stopa, sklízíme lokálně a zdravěji, navíc to podporuje budování komunitních zahrad, mezilidských vztahů a je to neuvěřitelně pěkné.

Jak rychle se zelená střecha stabilizuje a „sedne si“?

Záleží na počáteční investici. V případě extenzivní střechy s rozchodníkovými řízky to trvá delší dobu. Rostlinka musí zakořenit a začne se postupně rozrůstat. Do dvou tří let je už zelená střecha zapojená a vypadá pěkně. V začátcích je ovšem vždycky nutná nějaká údržba – alespoň 14 dní po založení střechy intenzivně zalévat a trošku se o ni do začátku postarat. Rychlejší možnost je použít rozchodníkové sazeničky a úplně nejefektivnější je použití rozchodníkového koberce, kde docílíme okamžitého zeleného efektu. Ten se dovede zapojit do jednoho roku, rozchodníky krásně rozkvetou a střechu přiletí opylovat spousta včel.

Jak finančně náročná je realizace zelené střechy na 1 m2?

U extenzivní zelené střechy není rozdíl větší než použití klasické konvenční střechy. Záleží samozřejmě na rostlinách, ale neměla by být o mnoho dražší než klasická střecha.

Mají zelené střechy ještě nějaká další úskalí, na která je třeba si dát pozor?

Jednoznačně substrát, o kterém jsem už mluvila. Musí dobře drénovat vodu, nemůže se přesytit vodou, aby se nezačala tvořit výtopa, což je nepřípustné z hlediska únosnosti budovy. Zároveň musí mít i dobrou retenční schopnost, aby byla voda dostupná pro rostliny. Dále by měl mít nízkou objemovou hmotnost kvůli únosnosti budov. Určitě by v něm mělo být nízké procento jílových částic, které se za deštivého počasí vyplavují do filtrační vrstvy, což většinou bývá geotextilie o gramáži 100 g/m2. Ta by se jemnými částicemi ucpala a mohlo by dojít k nepropustnosti celého systému a výtopě.

Důležité je, aby byla do filtrační vrstvy použita geotextilie o gramáži max. 100 g/m2. Setkala jsem se i s použitím geotextilie o gramáži 300 g/m2, kde celý systém přestal fungovat a začal se ucpávat. Tato silnější geotextilie by měla přijít až pod celý systém (nopovou folii), kde slouží k ochraně hydroizolační vrstvy.

Jaký očekáváte vývoj do budoucna, myslím tím z pohledu rozsahu zazelenělé plochy průmyslových staveb, nebo z pohledu zájmu investorů a společnosti?

Doufám, že se zájem společnosti bude tímto směrem ubírat. Velmi se mění klima, jeden rok je strašlivé sucho, další rok zase intenzivně prší, proto je třeba s vodou rozumně nakládat. V budoucnosti to bude u průmyslových staveb určitě ošetřené i legislativně. Když už jsme v přírodě zabrali prostor, kde by se voda přirozeně vsakovala, je dobrý kompromis to přírodě vrátit skrz střechy, fasády a další prvky zelené infrastruktury. Do České republiky, kromě atmosférických srážek, jiná voda nepřitéká, jsme střechou Evropy a veškerá voda, která u nás spadne v podobě srážek, od nás odtéká řekami za hranice ČR. Proto je dobré omezit či nahradit výstavbu nepropustných povrchů, po kterých je srážková voda sváděna rovnou do vodotečí a nahradit nebo doplnit ji systémy pro podporu vsakování, aby se voda udržela v krajině, nalepšila stavy podzemích vod a neprohlubovalo se tolik skloňované sucho.

Jitka Hanzlíková absolvovala Inženýrství životního prostředí na Fakultě stavební, ČVUT v Praze. Podílela se na projektech výzkumu zelených střech v rámci Univerzitního Centra Energeticky Efektivních Budov (UCEEB v Buštěhradě) a výsledky výzkumu prezentovala na mezinárodních konferencích v Praze, ve Vídni a v Soulu. Je členkou studentské organizace H2Ospodař!, kde šíří osvětu o možnostech úspory pitné vody a nakládání s vodami dešťovými. Své dosavadní poznatky šíří také do Latinské Ameriky skrze kontakty získané při studiu v zahraničí. Aktuálně pracuje ve společnosti Valbek ve skupině Vodohospodářských staveb.

Nabídka volných pozic

Kategorie

Kontaktujte nás

Adéla
Janatová

Referentka personálního oddělení

	+420 487 070 467
	adela.janatova@valbek.eu

Nabídka práce

Hledáme 3D grafika, kreativce na juniorní i seniorní pozici!

Volné pozice

Poslední přidané články

Valbek & školy: Jarní sezóna plná setkání se ...

Zájem o technické obory dlouhodobě klesá. U některých studijních směrů bychom úspěšné absolventy spočítali na prstech ...

Lidé

K. Jiroušová

16/04/2025

Výstavba autobusového terminálu Loket byla mo...

V září roku 2022 byla zahájena výstavba nového autobusového terminálu Loket, který byl navržen s cílem zlepšit dopravn...

Projekty

K. Jiroušová

09/04/2025

Konstrukce, která se přizpůsobí krajině: Jak ...

Pohyblivé mosty jsou důkazem toho, jak dokáže inženýrství respektovat potřeby vodní i silniční dopravy. Tam, kde není ...

Projekty

K. Jiroušová

02/04/2025

Společnost IBR Consulting, s.r.o. opět ve Sku...

Skupina Valbek rozšiřuje svůj tým i své portfolio služeb, které nabízí. Své síly opět spojila se společností IBR Consu...

Lidé

Podcasty

K. Jiroušová

26/03/2025

	Technická cookies
	Jsou nezbytné pro správné fungování webových stránek a není možné je vypnout. Kdyby se v prohlížeči zakázali, stránky by nemusely následně správně fungovat.

	Preferenční cookies
	Usnadňují práci s používáním webu, týká se např. zapamatování jazyka, ve kterém se stránky zobrazí, hodnoty předvyplňované ve formulářích, apod.

	Analytická cookies
	Jsou pro nás důležité, abychom mohli web neustále zlepšovat, zjistíme jaké stránky jsou návštěvníky nejvíce navštěvované, na která odkazy návštěvníci klikají, apod.

	Marketingová cookies
	Díky těmto cookies dokážeme propojit naše webové stránky se sociálními sítěmi a reklamními sítěmi třetích stran. Díky tomu vám web může zobrazovat relevantní reklamu i mimo náš web.