Jsou výškové budovy řešením nedostatku místa?
Kristina Sverkunová
06/01/2021
S rostoucí populací ubývá prostor a zdrojů. Dnešní počet obyvatel na planetě se blíží k 8 miliardám a do roku 2050 je odhadován nárůst na další dvě miliardy. V roce 2100 už by nás mělo být okolo 12 miliard. Co s takovým počtem obyvatel? Lidé se navíc stěhují častěji do měst. Během příštích 30 let budou dvě třetiny populace bydlet ve městě a už dnes je potřeba začít řešit problém s nedostatkem místa. Rozšiřování měst do šířky nebude ve většině lokalit možné. Začneme stavět do výšky? Jaké výhody a naopak problémy výškové budovy přináší?
https://www.youtube.com/watch?v=2xv5AL4andg&ab_channel=VerticalCity
Je čas růst do výšky?
Bude nutné zachovat prostor nejen pro pěstování potravin, ale i pro zelené zóny, parky a původní ekosystémy. Zohlednit se budou muset i ceny pozemků, které každým rokem rostou. Moderní města budou zřejmě výrazně přísněji pracovat s územním plánováním.
Výškové stavby mají řadu výhod. Jde například o využití menšího prostoru na výstavbu základů. Výškové budovy dokáží být méně energeticky náročné a snižují tak problémové emise. Je zde potenciál ve využití prostoru k instalaci solárních panelů, nebo instalace větrných turbín. Budovy mohou být multifunkční a mohou sloužit jako rezidenční prostor, stejně jako pro komerční účely. Města s velkou koncentrací vysokých budov nám zkrátí dobu dojíždění a umožní lepší sociální kontakt.
Nevýhody výškových budov
Vysoké budovy přináší ale i mnoho výzev. Co se týká samotné výstavby, jsou dnes materiál a technologie natolik kvalitní, že je klidně možné stavět i budovy vysoké deset tisíc metrů a více. Do budoucna lze očekávat i v tomto ohledu další vývoj. Stále je tu ale několik problémů, které výstavbě brání.
Jedním z nich je aerodynamika. S rostoucí výškou budovy roste také nápor větru. Způsobuje výkyvy budovy, které je potřeba vyrovnávat speciálními mechanismy. Celková konstrukce budovy musí být dostatečně odolná proti gravitaci a zemětřesení. Studie navíc prokázaly, že i malé výkyvy budovy ve větru mohou způsobovat pohybovou nemoc. Studie zmiňují, že pobyt ve výškové budově může u někoho způsobovat ospalost, problémy se soustředěním či dokonce deprese.
Další problémy u vysokých budov jsou spojené s instalací výtahů, eskalátorů, požárních zařízení, vodovodního a odpadního potrubí. Jde zpravidla o architektonicky velmi náročná a energeticky nákladná řešení. Proto je potřeba zvážit počet pater ve vztahu k ekonomické výhodnosti objektu.
Výškové budovy přináší také environmentální problém a to v podobě negativního vlivu na okolní mikroklima. Vysoké stavby zastiňují okolní prostor a zabraňují tak pronikání slunečního záření. Současně vzniká v okolí budovy nežádoucí proudění vzduchu. To může mít za následek například znečišťování okolí.
Posledním negativem u vertikálních staveb může být pocit izolace. Lidé mohou trpět klaustrofobií. Pobyt v takových budovách není nejideálnější ani pro naše fyzické zdraví, z důvodu častějšího využívání výtahů, kvůli kterým omezujeme naši fyzickou aktivitu.
https://www.youtube.com/watch?v=xVg1kpEA6B0&ab_channel=TomoNewsUS
Život v oblacích
Vypadá že negativa u výškových budov převažují. Architekti si přesto do budoucna pohrávají s myšlenkou začít stavět nejen samostatné mrakodrapy, ale zcela soběstačná vertikální města v oblacích. A tím jsou myšleny výškové budovy, které budou mít opravdu vše co potřebujete. Zvládnete nakoupit, nechat se ostříhat, vyzvednout děti ze školy a zajít do kina, aniž byste museli opustit budovu a vkročit zpět na zem. Ano, zní to jako sci-fi scénář. Ale pokud budeme v budoucnu řešit otázku, kam ubytovat 12 miliard lidí, tak jde o jedno z možných řešení. Momentálně je již vytvořeno několik teoretických konceptů vertikálních měst. Je ovšem třeba další velmi rozsáhlý výzkum a plánování. Zakladatel projektu Vertical city Kenneth King uvádí, že se bude jednat o významný krok k udržitelnému způsobu života. Půjde o vysokou efektivitu budov na velmi malém prostoru, kombinovanou s minimalizací dopadu na životní prostředí.
+420 487 070 435
marketing@valbek.eu