Martin Půta: Rozvoj dopravní infrastruktury kraje pokračuje i přes pandemii
Rekonstrukce křižovatky Rádelský mlýn dospěla po necelých dvou letech ke svému konci. O jejím významu pro dopravu na rychlostní silnici Liberec–Turnov, ale i o dalších významných dopravních stavbách v Libereckém kraji jsme si povídali s hejtmanem Martinem Půtou.
Pane hejtmane, jak jste byl spokojen s realizací největší dopravní stavby v Libereckém kraji, rekonstrukcí křižovatky Rádelský mlýn?
Myslím si, že můžeme být spokojeni všichni. Stavělo se velmi intenzivně, i o víkendech. Silnice, která je jednou z nejvytíženějších v kraji, byla vlastně neustále průjezdná, jen s menšími omezeními. To myslím ocenili všichni řidiči. Byl jsem se několikrát podívat i na kontrolních prohlídkách a vše probíhalo hladce. Mimo rychlou a bezproblémovou výstavbu musím ocenit, že vznikla i na pohled velmi pěkná inženýrská stavba.
Foto: vizualizace Valbek, slavnostní otevření 10.12.2021
Kraji se podařilo s Ředitelstvím silnic a dálnic vyjednat zkrácení termínů dokončení stavby, a to oproti původním plánům o půl roku. Mohl by tento úspěch být precedens pro zefektivnění realizace dalších staveb?
Poté, co byl zveřejněn záměr stavby, jejíž původní termín dokončení byl v červenci 2022, jsme začali jednat s investorem i projektanty, protože jsme s některými věcmi nesouhlasili. Jednou z nich byla délka stavby. Jsem velmi rád, že došlo ke kompromisu a projektantům se podařilo najít cesty, jak práce koordinovat a urychlit. Nejednalo se o zkrácení o týdny, ale o půl roku, čímž se významně snížily dopravní komplikace pro řidiče.
Co se týče budoucnosti, ŘSD obecně mění přístup a čas hraje jednu z hlavních rolí při hodnocení tendrů. Myslím tím jak dobu trvání stavby, tak i přípravy projektové dokumentace. Na stavbě se vyzkoušela metoda akcelerace, která je ve finále výhodná pro všechny strany. Podobně k tomu chceme přistupovat i v krajských zakázkách, kdy bude u některých staveb čas jedním z kritérií, které budeme posuzovat s ohledem na výhodnost zakázky.
Během stavby byl omezen průjezd hlavní dopravní tepnou, silnicí R35, která spojuje Liberec a Turnov. Pro řidiče jedoucí na Jablonec nad Nisou byly stanoveny objízdné trasy. Zaregistroval jste nějaké problémy, které musel kraj řešit?
Problémy paradoxně nebyly na stanovených trasách, ale na těch neoficiálních, které si šikovní řidiči díky místní znalosti nebo navigaci vyhledali. Aby se křižovatce Rádelský mlýn vyhnuli, projížděli obcemi Rádlo, Pelíkovice, Rychnov u Jablonce nebo Frýdštejn. Rád bych se tedy tímto omluvil za krajský úřad místním obyvatelům, kteří zvýšenou dopravu museli ve svých obcích trpět. Navíc silnice na takovou dopravu nejsou dimenzované, několikrát se dokonce stalo, že je zablokoval kamion, který tudy vedla navigace. Museli jsme tedy upravovat dopravní značení a policie zvýšila kontroly na nejfrekventovanějších místech. Ty ale bohužel občas také postihly místní obyvatele, kteří si třeba zkracovali cestu do práce jednosměrkou apod. Bylo to pro ně složité období a jsem rád, že tyto problémy končí.
Slavnostní stříhání pásky 10.12.2021 Rádelský mlýn
Proč se vůbec přistoupilo k tak rozsáhlé rekonstrukci sjezdu na silnici I/65 směrem na Jablonec nad Nisou?
Křižovatka volala po úpravě již delší dobu. Jednalo se podle dopravních statistik o jedno z nejnebezpečnějších míst na silnicích Libereckého kraje. Silnice i sjezd byly postaveny v 70. letech a projekčně odpovídaly tehdejším normám. Dnes je na nich ale zcela jiná dopravní zátěž a samotná křižovatka byla pro řidiče komplikovaná. Docházelo zde ve směru od Turnova k častým dopravním nehodám. Nebezpečný byl i sjezd od Liberce, kde bylo třeba zpomalit na 30km rychlost a řidiči jej mnohdy nezvládli.
https://youtu.be/JyLQ33kOI8M
Bude nová křižovatka hrát nějakou roli v rámci plánované stavby severní varianty kapacitní silnice R35, která bude pokračovat od Turnova směrem na Jičín a spojovat Liberecký a Královéhradecký kraj?
Ano, křižovatka Rádelský mlýn patří do seznamu stavebních opatření, která byla plánována na trase z Hrádku nad Nisou až do Hradce Králové. Její rekonstrukce ale také souvisí s příjezdem do Jizerských hor a Krkonoš od Prahy. Úpravou se křižovatka stává alternativou sjezdu na Železný Brod.
Další stavbou, která se nyní dokončuje, je mimoúrovňové křížení silnice I/35 se železnicí v obci Ktová. ŘSD také plánuje novou křižovatku u příjezdu do Turnova, která bude poté napojena na severní variantu silnice R35 směrem na Jičín. Zde je třeba zmínit, že R35 má nyní platné posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA, což je důležitý krok pro další projektování.
Co čeká řidiče na stávající silnici R35 v příštím roce?
Jsem rád, že stávající dopravní omezení na rychlostní silnici nyní končí, na druhou stranu je třeba říci, že nás bohužel čekají další omezení. Na Rádelský mlýn budou navazovat další stavby ŘSD, a to rekonstrukce dvou mostů, které již nesplňují technické požadavky. Jde o dva mosty v centru Liberce, které jsou téměř na hranici životnosti. Proto zde jsou asi 3 roky částečná dopravní omezení. Na jaře ŘSD začne s jejich opravou, která bude probíhat ve dvou sezónách. Řidiče tedy prosím o velkou trpělivost při průjezdu městem.
V jaké fázi je příprava napojení průmyslové zóny Jih v Liberci na silnici I/35?
Napojení průmyslové zóny je jednou z prioritních krajských dopravních investic v Liberci. Stávající silnice není kapacitně dostačující a bývají zde při střídání směn časté kolony. Nová silnice se intenzivně projektuje, vykupujeme nemovitosti a pozemky na trase a v 1. polovině příštího roku bychom měli mít platné územní rozhodnutí. Zde si trochu povzdechnu, že taková silnice měla být dříve než samotná průmyslová zóna. Bereme to tedy jako úkol, jehož vyřešení kraj obyvatelům i lidem zde pracujícím zůstal dlužen. Rádi bychom začali stavět v roce 2024.
Jaké další dopravní stavby považujete pro Liberecký kraj za klíčové?
Jednou z dalších priorit v rámci kraje a plánů ŘSD je dokončení obchvatu České Lípy, tedy stavba nové silnice Nový Bor – Česká Lípa. Ta by měla kromě odklonění dopravy z centra města umožnit i lepší napojení na Děčín. Dlouhodobě podporujeme také obchvat Krásné Studánky a Mníšku směrem na Frýdlant. V souvislosti se silnicí R35 kraj plánuje i lepší napojení na Semily, které by mělo ulehčit Turnovu. Komunikace nyní vede přes turnovské náměstí a dále přes intravilán obcí. Nová trasa by měla vést kolem města Rovensko pod Troskami a téměř mimo zástavbu.
Kromě dopravních bych rád zmínil i železniční stavby. Hledáme vhodné železniční trasy pro spojení Liberce a Prahy. Nyní trvá cesta vlakem do hlavního města asi dvě a půl hodiny, což je podle mého mínění na úrovni 19. století. Myslím si, že krajské město by mělo mít s hlavním městem spojení do jedné hodiny, aby bylo konkurenceschopné klasické automobilové dopravě.
Bude mít současná pandemická situace nějaký dopad na rozvoj krajské dopravní infrastruktury v následujících letech?
Jaký bude mít vliv pandemická situace na krajské nebo obecně veřejné rozpočty zatím nikdo bohužel přesně neví. Záležet bude na vývoji inflace, vliv má i růst cen materiálů a stavebních prací, DPH atd. Po zrušení superhrubé mzdy se nám společně s Asociací krajů podařilo vyjednat zvýšení podílu na daních. Propad příjmů pro krajské, ale i městské a obecní rozpočty tedy naštěstí není tak velký, jak jsme se obávali. V minulých dvou letech jsme hledali úspory především v provozu, což je podle mě racionální uvažování každého ekonomického subjektu.
Do údržby a oprav dopravní infrastruktury dává kraj každý rok zhruba 1 miliardu korun, a to z různých zdrojů – krajských, evropských nebo ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Kraj může dopravní sítí přímo ovlivňovat prosperitu jeho různých částí, protože firmy se pro své investice rozhodují mimo jiné i s ohledem na dopravní obslužnost lokality. Zde tedy určitě šetřit nebudeme. Věřím, že příští rok to bude lepší. Otázkou spíše zůstává, kolik si za ty peníze reálně koupíme.
S jakými nejčastějšími problémy se kraj potýká při plánování a realizaci staveb?
Pandemická situace ovlivnila částečně i oblast stavitelství. U dopravních staveb zatím problémy nemáme, firmy se nám do tendrů hlásí a své zakázky plní. Problémové ale začínají být pozemní stavby, u nichž jsme museli několikrát dělat tendry znovu. Firmy zakázky odmítly, ať už z kapacitních důvodů, nedostatku pracovníků či z důvodu růstu cen materiálů, které zásadně ovlivnily předložený rozpočet.
Zde bych také rád zmínil, že je před novou vládou nějak vyřešit a zjednodušit přípravu výstavby liniových staveb, protože současný stav je dle mého názoru neudržitelný. Stát se ocitl v situaci, kdy není schopen stavět vlastní strategické stavby, jako je páteřní dálniční síť, obchvaty atd. Nemám nic proti tomu, když se soukromníci brání stavbám a vyžadují různá ochranná opatření, ale mám problém s tím, když se stále častěji do řízení nabourávají různé nátlakové aktivistické skupiny, které se stavbou nemají fakticky nic společného a jen blokují přípravu. My máme teď potíže například u obchvatu České Lípy, kde má stavba ulevit centru města, v němž žije 45 000 lidí. I tam musíme bohužel čelit průtahům.
Co byste rád na závěr vzkázal čtenářům magazínu ValbekStory?
Rád bych poděkoval všem, co překonali nejen svoje problémy, ale zapojili se i do řešení mnohdy složité celospolečenské situace. Děkuji i těm, kdo hledají nové metody a cesty, jak spolupracovat. I když osobně nejsem nadšený z on-line komunikace, jsem rád, že se tomu naučila i veřejná správa. Pevně věřím, že příští rok už bude patřit k těm normálnějším a že budeme hledat společně cesty, jak stavět efektivně a s rozumem.
Děkuji za rozhovor.
+420 487 070 435
marketing@valbek.eu