Historie zámku v Doksech sahá až do poloviny 16. století. Zanedbaný objekt se dostal v roce 2015 do rukou města, které letos ukončilo první část velké obnovy zámku. O zajímavosti z rekonstrukce objektu  se s Valbekstory podělil Jan Andrš z IBR Consulting s.r.o.

„Rekonstrukce zámku Doksy byla rozdělena do tří etap. Jako první se zrekonstruoval prostor pro infocentrum a pro prohlídkový okruh. Obnovilo se také ústřední vytápění v celém zámku. Ve druhé etapě jsme vybudovali bezbariérový přístup do všech pater zámku. A v poslední, třetí etapě přišla na řadu rekonstrukce prostor pro kanceláře města, městskou knihovnu a muzeum Čtyřlístku. Na těchto pracích jsme se podíleli jako technický dozor stavby (TDS) a koordinátor BOZP,“ říká technický dozor Jan Andrš z IBR Consulting s.r.o.

Zajímavosti z proběhlé rekonstrukce zámku pohledem technického dozoru

Současně s rekonstrukcí prováděl NPÚ podrobnou dokumentaci odkrytých konstrukcí, při které bylo zjištěno množství dosud neznámých skutečností, které se postupně zpracovávají.

Vzhledem k silně vlhkým stěnám bylo nutno velké plochy omítek odstranit a nahradit sanačními (jednalo se o omítky z 20. století). V části přízemí byly odstraněny staré, dávno dožilé podlahy a nahrazeny podlahami novými. Při té příležitosti se ukázalo, že dosavadní představu o postupném stavebním vývoji je třeba přehodnotit a že nejstarší části zámku se skrývají v místech, které byly dosud považovány za mladší.

Při sanaci podlah se objevily fragmenty barokní dlažby a pod ní kompletní renesanční dlažby v hloubce cca 75 cm pod podlahami z 20. století. V části renesanční dlažby bylo odkryté i místo, kde bylo pravděpodobně otevřené ohniště. Tyto podlahy se dnes skrývají pod prkennými podlahami informačního centra. Při sanaci podlahy v místě školní kuchyně byla objevena původní cihelná podlaha s fragmenty renesanční černé kuchyně a pozdějšími kouřovody.

[envira-gallery id="18398"]

Klenbu zachránil stavbyvedoucí dubovými klínky

Při sanaci jediné objevené renesanční klenby s freskami se ukázalo, že klenba je významně staticky poškozená. Pravděpodobně se zlomila nad později vestavěnou barokní příčkou a vlomila se do komínového tělesa. Práce byly zastaveny a pozvali jsme statika pro návrh sanace. Ukázalo se však, že úkol je to příliš složitý.

Během půl roku, kdy se na zámku vystřídalo několik statiků, jsme se dozvěděli spoustu návrhů. Od nutnosti klenbu sanovat a přitížit, na klenbu nesahat a jen vyplnit spáry a odlehčit, zafrézovat dodatečnou výztuž, hlavně nefrézovat, aby se klenba nerozvibrovala, vytvořit na rubu železobetonovou skořepinu, v žádném případě nepoužívat železobeton, klenbu raději strhnout, protože stejně spadne atd.

Po půl roce neplodných návrhů stavbyvedoucí všechny vyhnal, přístup zamkl a začal opatrně klenbu zespodu klínkovat dubovými klínky, poté shora opatrně zatřel všechny viditelné trhliny trasovou maltou a nad klenbou vytvořil samonosnou prkennou podlahu, která se klenby nedotýká. Poté proběhla obnova původní fresky a dosud se na klenbě neobjevila ani trhlinka.

Zámecké topení v původních trasách

Při přípravě nového topení v celém objektu byly objeveny původní rozvody z 20. let minulého století. Na základě tohoto objevu bylo upraveno trasování rozvodů topení do původních koridorů a drážek. Díky tomu jsme ušetřili nejen výzdobu zámku, ale i finanční prostředky.

Sklad nevyužitých věcí na půdě 

Při průzkumu půd jsme zjistili, že při rekonstrukci ve 20. letech mnoho hodnotných stavebních prvků, které tehdy nebyly využity, uskladnili na půdě. Nám stačilo jen vše projít a najít ty správné dveře, které jsme potřebovali. Co zbylo po nás, jsme tedy opět odnesli na půdu.

Jan Andrš



Investor: Město Doksy
Zhotovitel: CL-EVANS s.r.o., Česká Lípa
TDS a koo BOZP: IBR Consulting s.r.o. ve spolupráci s BUNG CZ s.r.o.
Celkové investiční náklady cca 67 mil. Kč bez DPH

 

Pohled do historie

Počátky zámku sahají do poloviny 16. století a pravděpodobnými zakladateli jsou Vartenberkové. Zámek přechází z jedněch rukou do druhých a konečně v roce 1622 jej získávají Valdštejnové, dokonce přímo Albrecht z Valdštejna. Neužívá si jej však dlouho a po jeho vraždě v roce 1634 ho získává jeden z jeho vrahů. Doksy jsou pravděpodobně pro Valdštejny srdeční záležitostí, a tak panství kupují v roce 1680 od potomků vraha svého předka opět do rodového vlastnictví (ach ty nešťastné restituce). A zámek opravdu zůstává v jejich držení až do roku 1945.

Mezi tím probíhá jeho barokní přestavba a na konci 19. století se Valdštejnové rozhodnou, že ze zámku v Doksech (tehdy ještě Hirschbergu) vybudují své rodové sídlo. Do velkorysé přestavby, a hlavně modernizace se vrhnou na počátku 20. století a dokončují ji ve 20. letech. Tehdy je do zámku zavedena elektřina, voda a vybudováno centrální vytápění. Své nově opravené sídlo si však Valdštejnové dlouho neužívají. V roce 1943 je zámek obsazen německou armádou a majitelům je vyhrazeno jen několik místností. Vzápětí je jim zámek v roce 1945 zkonfiskován úplně a Valdštejnové jsou odsunuti do Rakouska, kde žijí dodnes.

Další osud zámku má v režii československý stát. V roce 1952 objekt obsazuje armáda a využívá jej až do roku 1962, kdy budovy opouští a přichází zemědělské učiliště. To zde přežívá nejen do roku 1989 ale dokonce až do roku 2012, kdy se vystěhovává a zámek, který po revoluci přešel na Liberecký kraj a je zakonzervován. Není zapotřebí připomínat, že zámek po celou dobu volně, avšak nezadržitelně chátrá.

Po roce 2012 projevilo zájem o zámek město Doksy. Po komplikovaném jednání jej město získává do svého majetku v roce 2015 s podmínkou jeho rekonstrukce a otevření pro veřejnost. Mimo průběžné údržby zanedbaného zámku město zahajuje postupnou obnovu, jejíž první části proběhly v letech 2017 – 2019.