Křižovatka Rádelský Mlýn už delší dobu nejenže neodpovídala bezpečnostním normám, ale stávala se místem velmi vážných dopravních nehod a patřila k nejnebezpečnějším úsekům trasy Praha – Liberec. Rekonstrukce místa coby mimoúrovňové křižovatky (MÚK) odstraní kolizní body, zvětší nevyhovují poloměr křižovatky a umožní i zvýšit maximální povolenou rychlost. Ovšem sama přinesla mnoho výzev v podobě realizace v údolí, křížení objektu s cyklostezkou a Jeřmanickým potokem. Jak se s tím vším vypořádal zhotovitel EUROVIA CS nám prozradil Ing. Miroslav Slatinka, ředitel libereckého závodu. 



EUROVIA CS má jako významná společnost rozpracovanou řadu projektů. Čím je pro vás projekt Rádelský Mlýn zajímavý?

 MÚK Rádelský Mlýn patří aktuálně k nejvýznamnějším, nejprestižnějším a nejviditelnějším akcím společnosti EUROVIA CS, a.s. v Libereckém kraji. Dopravní intenzitou kolem 30 000 vozidel denně se zařazuje mezi nejvíce sledované regionální stavby.  Všichni řidiči mohou sledovat, jak stavba roste, jak se každým měsícem mění a postupně přetváří v monumentální dílo.

Osobně je pro mě významná tím, že v roce 2003 jsem jako stavbyvedoucí realizoval poslední úsek dálničního spojení Liberce s Prahou – a to úsek mezi Hodkovicemi nad Mohelkou a právě Rádelským Mlýnem. Součástí tehdejší stavby byla i úprava a rozšíření dnes předělávané křižovatky. V té době jsem si vůbec nepředstavoval, že budu někdy v budoucnu bourat a přestavovat své dílo.



Panoramatický pohled na stavbu z dronu

Probíhá vše podle harmonogramu?

V rámci harmonogramu se daří plnit zásadní milníky. Za loňský rok to bylo vybudování nového zatrubnění Jeřmanického potoka, výstavba armovaného svahu a úhlové zdi ve směru na Turnov, betonáž části nosné konstrukce přemostění křižovatky ve směru na Jablonec nad Nisou a zprovoznění nové hlavní trasy směr Turnov na komunikaci I/35.

Nejsložitěji vypadá posunutí Jeřmanického potoka pod křižovatkou. Jak takové posunutí potoka reálně probíhá?

Nejedná se doslovně o posunutí pod křižovatkou, ale zatrubnění stávající trasy do prefabrikovaných rámů pod novým násypem v rámci příčného posunu jízdních pásů. Zčásti jde o nově vybudované otevřené koryto a sanaci stropu stávajícího koryta pod současnou křižovatkou.

Vzhledem k tomu, že objekt zatrubnění Jeřmanického potoka je z hlediska zakládání nejnižší úrovní projektu, bylo jeho dokončení stěžejní pro navazující práce. Za pomoci dopředu zbudovaného provizorního obtoku bylo vybudováno nové koryto a následně proveden násyp do úrovně pláně nové vozovky.



 

Jak se EUROVIA CS vypořádává se stísněným prostorem při stavbě v úzkém údolí?

Výstavba v úzkém údolí soutoku řeky Mohelky a Jeřmanického potoka má své výhody, ale i nevýhody. S ohledem na nutnost zachování provozu na hlavní trase I/35 jsou pro nás stísněné podmínky nepříjemnou, ale řešitelnou překážkou. Zejména je důležitá pečlivá příprava a koordinace postupu prací vedením stavby a operativní plánování, aby byla zajištěna bezpečnost našich pracovníků na stavbě, aby nedošlo k omezení zásobování stavby a nepřístupnosti částí stavby, na kterých se aktuálně pracuje. Prakticky každý den odpoledne se stavbyvedoucí jednotlivých úseků scházejí a detailně plánují pracovní postupy na nadcházející den.

Výhodou je naopak to, že vše máte na dohled, pod kontrolou a pohodlně se můžete po stavbě pohybovat pěšky či vše sledovat z přilehlého Rádelského kopce.

Eliminuje podle vás nový projekt rizika předchozí křižovatky?

Jednoznačně. Nově navržené řešení mění tuto křižovatku na rozštěpovou se třemi výškovými úrovněmi a čtyřmi směrovými větvemi. Dojde tak k odstranění všech kolizních nehodových míst, zejména ve směru z Liberce na Jablonec nad Nisou a naopak.

Kdy začne spouštění provozu na Rádelském Mlýnu? Jak budou vypadat etapy opětovného spuštění?

Na konci loňského roku se kompletně dokončil směr na Prahu, kde se jezdí dvěma pruhy v nové trase. Na Liberec se stále jezdí dvěma pruhy po staré části. Odbočení na Jablonec zůstane i nadále uzavřeno.

Další etapa začne od poloviny února, bude však záležet na klimatických podmínkách. V této etapě bude sveden veškerý provoz na nový úsek. Dojde k demolici zbytku mostu. Kompletně bude dokončena výstavba přemostění na Jablonec a vybudován nový dopravní pruh na Liberec. Rovněž proběhne výstavba na silnici I/65 ve směru na Jablonec nad Nisou.

Všechny tyto práce by měly být dokončeny do listopadu 2021 a celá křižovatka pak uvedena do zkušebního provozu.



Práce na stavbě MÚK Rádelský Mlýn 07.12.2020

ŘSD si u EUROVIA CS sjednalo zrychlení stavby. A to navzdory lockdownu při koronaviru. Jak konkrétně stavební práce urychlíte?

Je potřeba uvést, že na výstavbu jsme se sdružili do skupiny tří firem – EUROVIA CS, a.s., SaM silnice a mosty a.s. a Integra stavby a.s. Sdružením vznikla funkční organizace, která disponuje širokým kádrem kvalitních techniků a dělníků, ale i technickým, strojovým a materiálovým vybavením. Každý dílčí zhotovitel má přesně určenou část stavby, zpracovaný detailní harmonogram svých prací a je zodpovědný za jeho dodržování.

Celkový průběh realizace pak sleduje tým našich zkušených pracovníků, kteří vědí kde, kdy a jak pomoci při případném odklonu od akceleračního harmonogramu. A právě dokonalá organizace a velké kapacitní možnosti všech firem umožní urychlení všech klíčových stavebních objektů.

Co zima? Neprodlouží dobu realizace?

Zimní období by realizaci prodloužit nemělo. Bude však záležet, zda nám počasí již od února 2021 dovolí začít stavební práce na další etapě. I v případě pozdějšího zahájení prací předpokládáme dodržení termínu dokončení díky kapacitním možnostem.



Stav k lednu 2021

Přestavba mimoúrovňového křížení se netýká jen silnic. Co se stane se současnou cyklostezkou?

Současnou cyklostezku bylo nutné z části odstranit, aby mohly být provedeny zemní práce a zakládání na jiných objektech stavby.

Celkově však dojde k minimálním změnám původní cyklostezky. V letošním roce bude vybudována nová část cyklostezky včetně bezpečnostních prvků, menšího podélného sklonu a s novým asfaltovým povrchem.

Jaké nejzajímavější řešení a prvky bude EUROVIA CS na MÚK Rádelský Mlýn realizovat?

Nejzajímavější a dominantní stavbou je přemostění přes čtyřpruhovou silnici I/35 v odbočovací větvi od Liberce na Jablonec nad Nisou. Tento most zásadně ovlivní vzhled celé křižovatky. Bude celkem 157 metrů dlouhý, rozdělen na 7 polí.

Neobvyklou a v podstatě nenápadnou technologií je tzv. systém SAP. Je to systém automatického postřiku solankou, který zvýší bezpečnost a plynulost dopravy na rizikových úsecích. Systém SAP pomocí meteorologických čidel předvídá vznikající námrazu a v předstihu provádí postřik vozovky rozmrazovacím prostředkem. Viditelnou částí bude jen technologický kontejner při sjezdu Turnov-Jablonec. Jinak bude celý systém SAP „ukryt“ v živičných vrstvách vozovky, v přilehlých římsách mostních objektů a v krajnicích.

Mimo standardní stavební práce je rozsahem ojedinělý armovaný svah ve směru na Turnov, jehož korunu tvoří úhlová zeď, která je zároveň římsou pro kotvení protihlukové stěny.

Využívá Eurovia organizační synergie při realizacích napříč Libereckým krajem? Ostatně v kraji úspěšně dokončila mnohé jiné projekty – kupř. silnici Bílý Kostel–Hrádek n. N. či most přes Václavický rybník.

V rámci stavebních zakázek jsme schopni realizovat samostatně většinu stavebních prací na malých i velkých stavbách po celé republice, a to klasickými stavebními metodami, ale i za využití moderních technologií, jako je například 3D frézování či pokládka.



Přestože je v současnosti na trhu práce nedostatek kvalitních a kvalifikovaných pracovníků, naše společnost vytvořila pro své zaměstnance takové pracovní podmínky, že jsme schopni realizovat stavební práce vlastními techniky a dělníky a pružně reagovat na aktuální potřeby jednotlivých staveb. Navíc si dokážeme vzájemně pomoci v rámci celé skupiny EUROVIA CS.

Na výstavbě MÚK Rádelský Mlýn se podíleli nejen zaměstnanci libereckého závodu, ale i zaměstnanci kolínského závodu, kteří vládnou technologiemi frézování, zlepšování zemin, spojovacími postřiky, zálivkami, vodorovným a svislým značením. Odvodňovací žlaby pro nás prováděl závod betonových technologií z Brna, pokládku asfaltových vrstev jsme realizovali společně s kolegy z pražského závodu.

Síla naší společnosti se projevuje jak na této zakázce, tak i v minulosti, kdy jsme realizovali významné silniční stavby libereckého regionu. Mezi ně patří zkapacitnění rychlostní komunikace mezi Libercem a Turnovem, spojení Bílého Kostela a Hrádku nad Nisou a výpadovka z Liberce na Jablonec nad Nisou.