Valbek slaví 30 let. Parádních a kulatých 30 let, za kterými se nyní může ohlédnout silná a moderní evropská firma. Úspěšná společnost, která se podepsala pod nesčetné projekty napříč Evropou. Opravdu je co oslavovat. Jaká vlastně byla cesta mezi uznávané projektové kanceláře? Podívejme se společně do minulosti úspěšné české firmy. Na příběh, který může být inspirativní i dnes a byla by škoda se o něj nepodělit.
Materiál pro celý příběh počátku Valbeku jsme mohli čerpat z BULETTINu "vydaného ku příležitosti oslav pátého výročí založení firmy" z roku 1995. Není v něm bohužel uveden autor, z toho usuzujeme, že následující vyprávění vznikalo společnými silami zakladatelů.
Jak byl VALBEK málem MOSIL
Kolik pamětníků si při čtení těchto řádků vzpomene na družstvo Svébyt a na středisko Unipro? V dobách normalizace, před sametovou revolucí, téměř nebyly legální možnosti, jak podnikat. Vše se začalo měnit až ke konci roku 1989. Nám se to ale podařilo už v listopadu roku 1989, ještě před politickými změnami. Vstoupili jsme do pražského stavebního družstva Svébyt, a následně jsme v Liberci založili středisko projekce Unipro, kancelář jsme měli u Lennerů v ložnici, později v obýváku. Na samém počátku stálo 9 lidí: František Benč, Milan Koloušek, Elena Lennerová, Roman Lenner, Antonín Kůstka, Věra Vanerová, Luboš Vaner, Jana Žižková a Jiří Žižka. Založili jsme sice středisko Unipro, ale kancelář jsme měli u Lennerů v ložnici, později v obýváku. Začali jsme realizovat zakázky, které dnes vyvolávají úsměv s určitou kapkou nostalgie. Projekt garáže, zpevněná plocha pro JZD a tak dále. Disponovali jsme jedním kufříkovým psacím strojem a jedním rýsovacím prknem. Ono by se nám toho ale do „kanceláře“ stejně o moc víc nevešlo. Když si pak Lennerovi půjčili od příbuzných v Německu 3000 marek, pořídili jsme náš první počítač. S tímto zázemím už jsme mohli myslet na založení vlastní firmy. Tehdy vlastně vzniklo i jednočlenné oddělení vývoje software vedené Františkem Benčem v koutu dětského pokoje.
Po revoluci jsme stále ještě pracovali v Pragoprojektu a po večerech dělali v Unipru. V Pragoprojektu jsme se po pádu režimu snažili s novými možnostmi nastavit nové procesy firmy. Nesetkali jsme se s pochopením ve vedení, a tak jsme se s velkými obavami o budoucnost rozhodli založit firmu vlastní.
Před založením firmy jsme museli vybrat její název. Bezpočet společných schůzek jsme absolvovali v Harcovské hospůdce, aby se do užšího výběru dostaly názvy jako Lacra, Mosil a Simo. Po prvním tajném hlasování vyhrál ke všeobecnému zděšení Mosil. Společně jsme tedy prohlásili volbu za neplatnou a Roman Lenner prohlásil za platný název VALBEK, což nechal ostatní "demokraticky" odhlasovat. I když nebyli všichni stoprocentně přesvědčeni o tomto názvu, nic lepšího nikoho nenapadlo a druhý den ráno měl jet Roman Lenner do Ústí firmu zaregistrovat, takže bylo rozhodnuto - vznikl VALBEK.
Když jedete někam poprvé, s velkými plány v aktovce, s vidinou nejdůležitějšího podpisu v dosavadním životě (společenská smlouva), na klidu vám to zrovna nepřidá. Snaha o elegantní prezentaci vzala za své, když se nám cestou z Ruprechtické utrhl výfuk, zuby nehty se držel a nechtěl se pustit. Takže jsme ho s velkou parádou táhli za sebou. Vše dopadlo dobře, podepsali jsme smlouvy a společnost VALBEK byla na světě. Psal se 19. listopad roku 1990.
Od falešných radiátorů k firemním dětem
Projektů a zakázek přibývalo. Tým Valbeku se rozrůstal a kanceláře nestačily prudký rozvoj akceptovat. Proto přišlo na řadu stěhování. Nejprve na Harcov, poté na Chrastavskou ulici (objekt firmy Agral). A pak to přišlo. Pro nás zřejmě osudová studie silnice Bílý Kostel - Hrádek nad Nisou - Žitava. Přibyli nám kolegové jako Věra Matysová, Helena Blaháčková a Marie Peřinová. Bylo jasné, že musíme najít větší prostory. Radnice v té době vyvěšovala oznámení o prodeji domů, patřících městu. Jelikož jsme byli limitováni financemi, výběr nebyl jednoduchý. Nebylo obtížné přihlásit se jako zájemce o koupi. Bylo ovšem nervy drásající čekat, jak rozhodne zastupitelstvo. Konečně se v červnu 1991 náš sen stal skutečností. Stali jsme se majiteli objektu (nemovitost by bylo příliš honosné označení) ve Vaňurově ulici. Nervy napjaté k prasknutí uvolnili Roman Lenner a Milan Koloušek blíže neurčeným počtem piv v Plzeňce, na což vzpomínají dodnes. Jako první bylo nutné uvést vnitřek budovy do aspoň trochu obyvatelné podoby. Mimo běžných prací nás čekalo vyčištění linolea na kterém zbylo lepidlo. Jako jediný účinný prostředek se osvědčil toluen. Že na nás tato těkavá látka zanechala stopy, si mohli myslet nejen v drogerii, ve které tým Valbeku nenechat strádat jedinou lahev, ale i lidé z německé projekční kanceláře HPI. Ti totiž prohráli sázku s Romanem Lennerem, který věřil, že kanceláře budou v provozu dříve, než dorazí tato vážená německá delegace. Povedlo se. A hosté dokonce taktně přešli i to, že v místnostech byla zima. Ony totiž radiátory bez přívodních trubek netopí úplně dobře.
21 zaměstnanců, 2 silniční a 2 mostní skupiny, skupina softwaru a ekonomický úsek. To byl Valbek už rok po svém založení. První samostatnou pobočku firmy jsme založili v Plzni v roce 1992. Následně jsme navázali kontakty se zahraničními partnery, a poctivě jsme pracovali na dalším rozvoji. Na trhu jsme se začali specializovat jako projekční kancelář v oblasti silnic, mostů, pozemního stavitelství a vodohospodářských staveb.
Všechno ale nebylo zalité sluncem. Valbek byl pro konkurenci trnem v oku, setkávali jsme se s nekalými praktikami, tlakem zahraničních firem (kvůli nekonkurenceschopné československé koruně), neplacením faktur a do toho všeho vstupovaly únavné kontroly z finančního úřadu. Projde si tím asi každý podnikatel. Ve Valbeku se to stalo motivací pro tvorbu pomocných nástrojů a vlastního softwaru.
Práce nás bavila a náladu nám v takových chvílích zlepšovaly i hezké události, jako když například začaly přicházet na svět naše „firemní“ děti. Potomci našich kolegů.
Opravená budova
Zeleným projektům jsme dali zelenou. Prodeji Valbeku ale ne
V následujících letech jsme získali díky nesporným odborným a obchodním dovednostem zakázky, po kterých jsme při zakládání firmy mohli pouze mlsně pokukovat. Pracovali jsme na mnoha projektech Ředitelství silnic a dálnic, důvěru nám dal Městský úřad Liberec, nebo jsme projektovali čerpací stanice pro nejvýznamnější hráče na trhu. Nastoupili jsme cestu další profesionalizace, CAD systémů a naší chloubou se začal stávat software ASPE.
Díky ASPE jsme mohli spolupracovat například s Microsoftem. Společně jsme představili specializované řešení informačního systému pro stavební firmy. Byla to ukázka schopnosti přenést vize do inovací. Roman Lenner o dobrých 20 let později odpověděl na otázku, v čem tkví největší pokrok společnosti, takto: „Vize, ambice a ochota pouštět se do věcí, které nikdo nedělal a nikdo nezkusil. Stále se posouvat dopředu a nebýt spokojený sám se sebou.“.
Dobře založené procesy začaly nést své plody. Pokračovala rychlá implementace technologických novinek, částečně jsme začali ovlivňovat oborové trendy, a všudypřítomný začal být v naší práci důraz na udržitelnost životního prostředí. Tímto myšlením jsme se dostali do čela pelotonu a začali jsme získávat respekt.
V českých reáliích má úspěch občas i některé méně příjemné dopady. Tak se stalo, že nás politický tlak připravil Valbek o zakázky v období ekonomické krize kolem roku 2008. Nebylo nám v té době vůbec do zpěvu. Pochopili jsme, že obchod byl vždy boj a tato zkušenost nás do budoucna rozhodně posílila. Podařilo se nám ustát situaci a především udržet kompaktní tým.
Nepříjemné období kontrastovalo s enormním zájmem o odkup Valbeku Švédy v roce 2010. Byli jsme v pokušení a s myšlenkou jsme si pohrávali. Nakonec jsme ale odolali a k prodeji nedošlo. Dnes víme, že jsme udělali dobře. Nakonec to byl Valbek kdo začal investovat do firem doma i v zahraničí, a budovat mezinárodní skupinu firem. Ty nejhezčí časy jsou ale stále před námi.
30 je jen číslo. A pro Valbek je to začátek úžasné cesty
Neformálním poznávacím znamením je v celé skupině neustálá snaha posouvat se o pomyslné stupínky výše. Zakladatelům se podařilo do firmy otisknou své představy. Dnes už se bavíme přibližně o 350 zaměstnancích. O silné, sebevědomé a nezávislé firmě, která se nebojí hledání.
Mnohé pozorovatele z vnějšku překvapuje, kolik úsilí věnuje projekční firma například životnímu prostředí. Ale právě vztah k okolí a k celkové kvalitě životního prostředí vypovídá o Valbeku mnohé. Máme totiž silnou vazbu k místu svého původu.
MUK Rádelský Mlýn, zdroj ŘSD
Jsme na Valbek hrdí a je hezké mít možnost ohlédnout se těch 30 let zpátky. Ještě hezčí je ale vědomí, že je před námi obrovská spousta dalších zajímavých projektů. Finišujeme s úpravou křižovatky Rádelský mlýn, v plánech je železniční koridor z Prahy do Liberce nebo projekt urbanistického rozvoje Liberce. Integrujeme nové technologie a otevíráme se mladým a talentovaným projektantům.
Naše práce získává ocenění za originální a unikátní projekty. Například projekty nejsložitější křižovatky v ČR, nejdelšího mostu v ČR, stavba roku 2011, oceňovány jsou navržené biokoridory a ekodukty, inovace v oblasti technologií, získali jsme cenu SFDI, atd.
Díky za těch 30 let a vzhůru do dalších desetiletí.
Valbek Story je informační portál v oblasti projektování, infrastruktury, stavebnictví a nových technologií. Představuje práci a úspěchy významné středoevropské projekční a inženýrské kanceláře Valbek-EU, a.s., jejích dceřiných společností a partnerů. Pokud nám chcete cokoliv sdělit, zeptat se, nabídnout své postřehy, kontaktujte redakci.
Webové stránky používají cookies, díky kterým je prohlížení stránek příjemnější a snazší. Ke zpracování některých cookies potřebujeme od vás souhlas, který dáte kliknutím na "Přijmout vše", nebo nastavte jednotlivě v "Nastavení souborů cookie“. Více informací najdete zde.
Pro optimální funkčnost internetových stránek a nejlepší procházení stránek doporučujeme povolit všechny typy cookies.
Technická cookies
Jsou nezbytné pro správné fungování webových stránek a není možné je vypnout. Kdyby se v prohlížeči zakázali, stránky by nemusely následně správně fungovat.
Preferenční cookies
Usnadňují práci s používáním webu, týká se např. zapamatování jazyka, ve kterém se stránky zobrazí, hodnoty předvyplňované ve formulářích, apod.
Analytická cookies
Jsou pro nás důležité, abychom mohli web neustále zlepšovat, zjistíme jaké stránky jsou návštěvníky nejvíce navštěvované, na která odkazy návštěvníci klikají, apod.
Marketingová cookies
Díky těmto cookies dokážeme propojit naše webové stránky se sociálními sítěmi a reklamními sítěmi třetích stran. Díky tomu vám web může zobrazovat relevantní reklamu i mimo náš web.
Pro optimální funkčnost internetových stránek a nejlepší procházení stránek doporučujeme povolit všechny typy cookies.
Technická cookies
Jsou nezbytné pro správné fungování webových stránek a není možné je vypnout. Kdyby se v prohlížeči zakázali, stránky by nemusely následně správně fungovat.
Preferenční cookies
Usnadňují práci s používáním webu, týká se např. zapamatování jazyka, ve kterém se stránky zobrazí, hodnoty předvyplňované ve formulářích, apod.
Analytická cookies
Jsou pro nás důležité, abychom mohli web neustále zlepšovat, zjistíme jaké stránky jsou návštěvníky nejvíce navštěvované, na která odkazy návštěvníci klikají, apod.
Marketingová cookies
Díky těmto cookies dokážeme propojit naše webové stránky se sociálními sítěmi a reklamními sítěmi třetích stran. Díky tomu vám web může zobrazovat relevantní reklamu i mimo náš web.