Řady Valbeku loni posílil Roman Lenner junior. Přišel s pracovními zkušenostmi ze tří kontinentů a hned se zapojil do přípravy nejdelšího tunelu v České republice. 

Dětství s Valbekem mě nasměrovalo ke stavebnímu inženýrství

Do Česka jste se vrátil po sedmi letech v Jihoafrické republice. To je pro Čechy stále poměrně exotická země, jak jste se tam ocitl?

Když jsem v Mnichově na Univerzitě Bundeswehru dokončoval doktorát, narodil se nám syn. S manželkou jsme se rozhodli podívat ještě někam po světě. Chtěli jsme do anglicky mluvící země, ale ne do USA, kde jsem předtím žil už devět let. V Jižní Africe mi nabídli práci na univerzitě ve Stellenboschi, což je 50 kilometrů od Kapského Města.

Jaký obor jste studoval a vyučujete?

Vzděláním jsem stavební inženýr a mým oborem jsou konstrukce. Specializuji se na spolehlivost železobetonových konstrukcí, jak normálních, tak předpjatých, a přednášel jsem i statiku a mechaniku. Moje první vysoká škola byla vojenská akademie v USA, The Citadel, což je univerzita, kde jsou zastoupeny všechny obranné složky. Chtěl jsem vstoupit do námořní pěchoty, ale to mi bohužel nebylo umožněno.



To byl váš dětský sen?

Nevím, jestli dětský, ale když mi bylo 16 až 20, přišlo mi to jako dobrá práce. Ale neklaplo to, protože jsem neměl americké občanství, tak jsem místo toho odešel na nejliberálnější školu v Americe, což je UC Berkeley. Z pravicového prostředí jihu jsem přešel do velmi liberální Kalifornie, tam jsem si udělal titul master. Pak jsem se přestěhoval do státu Washington, kde jsem dva roky pracoval jako mostní inženýr. V roce 2010 nás tam doběhla krize a ze dne na den nám snížili úvazek ze 40 hodin týdně na 20 a plat na polovinu.

To je Amerika.

Ano, tam to tak funguje. K tomu ročně jen pět nebo šest dní dovolené, to jsem stihl akorát zaletět na Vánoce do Česka. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se z Ameriky odstěhoval a přijal nabídku udělat si doktorát v Mnichově...

… na Univerzitě Bundeswehru. Držel jste se vojenského školství?

To už byla náhoda. (smích) Ale je pravda, že mám dvě vojenské školy, ačkoliv jsem studoval civilní obory.

Studium stavebního inženýrství byla taky náhoda?

To ne, dětství s Valbekem mě nasměrovalo. Vždycky jsem inklinoval spíš k přírodovědným oborům, jako jsou matematika, fyzika. Asi jsem o studiu něčeho jiného ani nepřemýšlel. Možná mi na chvíli blesklo hlavou IT, ale pak jsem si řekl, že stavební inženýrství znám a láká mě nejvíc.

Pro Valbek jste začal pracovat až letos?

Oficiálně jsem žádnou součástí Valbeku nebyl, ale neoficiálně jsem s ním vyrostl. Táta nás tam jako malé bral i o víkendu, znám všechny nejstarší pracovníky. Později jsem pomáhal s pár malými studiemi, opravoval jsem angličtinu. Pak jsme si žili každý vlastní život, já i Valbek, ale od září pracuji ve Valbeku v Praze na zkrácený úvazek a zároveň jsem odborným asistentem na ČVUT. Ale tam je to zatím spíš o přípravě, do výuky se zapojím až v letním semestru. Budu rozvíjet anglický program a učit i zahraniční studenty. ČVUT má poměrně vysoký rating, 428, a patří mezi dvě procenta nejlepších univerzit na světě. Rozvíjení programů v angličtině nebo i němčině je výhodné jak pro univerzitu, tak pro české studenty, protože poznají jiné kultury.

V Africe jsem dělal věci, ke kterým bych se v Evropě jen tak nedostal

Můžete porovnávat univerzity v různých částech světa. Co je největší rozdíl mezi univerzitou v Americe a v Africe?

Peníze. V Americe studium stojí zhruba desetkrát tolik. Záleží i na univerzitě, ale konkrétně Stellenbosch je proti spoustě amerických lepší a podstatně levnější. Patří mezi čtyři nejlepší jihoafrické univerzity a má rating 472, tedy srovnatelný s ČVUT. Studijní program je tam vynikající, 4 roky bakalář a 2 roky master, ale 80 procent studentů po 4 letech odchází do praxe.

Co se týče vzdělání, všude se dá dobře vystudovat. Na vojenské akademii v USA to bylo přísnější. Museli jsme chodit na přednášky a dělat domácí úkoly, jinak přišly tresty. Ve Stellenboschi byl režim volnější, nikoho jsme nenutili chodit na přednášky, ale pak zase měli problémy dělat zkoušky. Pokud jde o úroveň, můžu srovnávat jen určité univerzity. Když porovnám Stellenbosch s univerzitou Bundeswehru, tak úroveň diplomových prací je ve Stellenboschi vyšší, ale to je dáno jiným systémem.

Co jste si z Afriky přivezl jako nejzajímavější zkušenost?

Sedm let v jiné sféře. Nikdy jsem nechtěl být akademikem, stalo se to víceméně náhodou. Ale poznal jsem tady spoustu skvělých lidí, třeba jeden z mých šéfů mě naučil, jak je v byznys vztazích i mezi podřízenými a nadřízenými důležitá lidskost. Vylepšil jsem si CV a napsal asi 15 odborných článků. Afrika byl další kamínek do té skládačky, kdy se člověk postupně vzdělává a pracuje na sobě, protože vývoj se nikdy nezastaví. O čem se teď na škole bavíme v teoretické rovině, může být za 20 let v praxi a někdo o tom musí přemýšlet dopředu. Co děláme v praxi dnes, to všechno se vymyslelo už kdysi dávno. Dnes máme možnosti jako BIM modelling, data sciences, máme schopnost skenovat a sbírat gigabyty dat, ale někdo musí vymyslet, co se všemi těmi daty máme dál dělat. Věci, které se teď na škole snažíme řešit, můžou být implementovány ve stavební praxi během dalších 5, 10 nebo 15 let.

Pracoval jste v zahraničí na nějakých zajímavých projektech?

V Africe jsme hodně dělali nové zatěžovací modely. Člověk měl možnost podívat se na věci, ke kterým by se v Evropě jen tak nedostal. Třeba na nové normě pracovali jen dva nebo tři lidé, protože bylo málo těch, kdo to uměli a chtěli dělat. Chyběla tam celá generace odborníků, protože když skončil apartheid, spousta tehdy mladých lidí ze strachu odešla. Zůstali jen ti, co už byli trochu starší, nebo moc malí na to, aby utíkali. Zajímavé věci jsme dělali i v Mnichově, tam třeba přepočty tunelů a staré kamenné mosty z roku 1872 na řece Mohan. Šlo o schémata, jak mosty posílit kvůli nárazům lodí.

Mluví se jen o architektech, mementem projektanta je odborný článek

V čem je pro projektanty užitečné studovat v zahraničí?

Všem lidem, kteří mají možnost a chuť studovat v zahraničí, tato zkušenost pomáhá i do budoucna. Získají větší rozhled. Pokud řeším problém jako inženýr, je dobré podívat se na něj „outside of the box“, z jiného úhlu. Když si člověk nerozšíří svůj úhel pohledu cestováním nebo vzděláváním se v cizích zemích, má jen omezené možnosti řešení. Projektantům určitě doporučuji i konference, kde se mohou setkat se spoustou zajímavých kolegů, ukázat vlastní znalosti a navazovat kontakty. A když mají zajímavý projekt, mohou o něm napsat článek. Když už vymyslí nějaké řešení, je fajn o tom dát vědět: Já to vymyslel, tohle je můj nápad a takhle parádně to dopadlo. Jiné uznání vlastně ani nemáme. Když je řeč o stavbách, většinou se mluví o architektovi, ale architekt nedělá statiku. Ten navrhne tělo a inženýr to musí dotáhnout. Před sto lety konstrukční řešení určovalo formu, ale dnes je to bohužel často naopak. A když někdo postaví zajímavý most, nebývá tam často žádná tabulka. Jako memento může mít projektant článek.

Kde doporučujete odborné články publikovat?

Ne v predátorských médiích, kde články sami chtějí, ale tam, kde můžete dostat i velmi negativní oponenturu. Poprvé to bolí, ale člověk se obrní a příště to udělá lépe. Napsat odborný článek, který má hlavu a patu a projde oponenturou, není úplně jednoduché. Ale je to reklama pro firmu i pro člověka, který to má v CV. A tam má odborný článek jen málokdo.

Krušnohorský tunel bude nejdelší v Česku a první projektovaný kompletně v BIM

Na čem teď ve Valbeku pracujete?

Na Krušnohorském tunelu, což bude jeden z nejdelších tunelů pro vysokorychlostní železnici v Evropě a součást připravované tratě z Ústí nad Labem do Drážďan. Jde o vůbec nejdelší tunel, který se bude v České republice projektovat, i když větší část stavby leží v Německu. Zakázku na projekt vyhrálo sdružení vedené rakouskou firmou ILF a Valbek bude stavbu projektovat na české straně, kde se jedná  o zhruba 8 km dlouhou část celého tunelu.

Mapa tunelu, Zdroj: https://www.internationales-verkehrswesen.de/wp-content/uploads/2019/04/dresden-prag-varianten-strecken-grafik.jpg

Řešíte tedy jen českou stranu?

Ono to nejde úplně oddělit, tunel ani jeho řešení nejsou jiné v Německu a jiné v Čechách. Je to přeshraniční stavba, takže musíme vyhovět českým i německým normám. Zároveň řešíme problémy s různým zaměřením, protože v Čechách máme jiný systém, jiné výšky, jiné zakřivení. Právě v tom je to zajímavé, ale i komplikované. Je potřeba projekt sladit po všech stránkách, jak byrokratické, tak technické. V současné době nejvíc řešíme, aby hlavní stavba i objekty na české straně byly v souladu s českou legislativou.

Zdroj: https://neubaustrecke-dresden-prag.de/wp-content/uploads/2019/10/Tunnelbau-zwei-parallele-eingleisige-Tunnelr%C3%B6hren-einschaliger-Ausbau-mit-T%C3%BCbbingen-1-pdf.jpg

Bude projektování v něčem jiné, když jde o přeshraniční zakázku?

Vůbec poprvé budeme dělat BIM stávajícího stavu, což je zaměření a převedení do 3D modelu s atributy, a v BIM potom budeme projektovat. Ne že bychom v BIM už nepracovali, ale zatím stále děláme projekty ve 2D a pak je překlápíme do BIM projektů. Tady se plánuje projektování už rovnou v BIM prostředí. V Německu je na rozdíl od nás BIM modelling už standard a investoři mají na BIM projekty daleko detailnější požadavky.

V jaké fázi je příprava stavby a kdy by mohlo být hotovo?

Teď jsme v české fázi DUR, tedy dokumentace pro územní řízení. V Německu mají trochu jiný systém schvalování staveb a jejich fáze těm našim úplně neodpovídají. Zatím se chystá trasa tunelu, předběžné koncepční řešení. Až se vyjasní profily trati a stavební řešení, zapojí se naši inženýři a naroubují německé řešení na české normy, aby vše bylo správně i podle našich zákonů a zvyklostí.

Zdroj: https://neubaustrecke-dresden-prag.de/wp-content/uploads/2019/12/Tunnelknall_DB-AG.png

Roman Lenner junior vystudoval stavební inženýrství na univerzitách v USA a Německu, jeho specializací jsou železobetonové konstrukce. Sedm let přednášel na jihoafrické Stellenbosch University a nyní působí na ČVUT Praha. Ve Valbeku Praha pracuje jako samostatný projektant. Je ženatý a má dvě děti, volný čas tráví nejraději s rodinou na cestách a v přírodě.