Desetikilometrový úsek D35 3507 Litomyšl – Janov by se měl začít stavět v roce 2024, projektová dokumentace je již odevzdaná a rozběhla se inženýrská činnost. Souvislosti v rozhovoru vysvětlil hlavní inženýr projektu Martin Čermák.

 O jak důležitou stavbu jde?

Dálnice 35 je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T) a patří i do souboru staveb, které jsou vymezeny v „Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice“ a v kategorizaci dálnic jako důležité druhé propojení Čech a Moravy. Vedení dálnice D35 rovnoběžně společně s dálnicí D1 umožní převzetí části dopravy z nejvytíženějšího úseku na silniční a dálniční síti ČR – tedy z dálnice D1 –, na úsek D35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Zajištění dostavby dálnice D35 především v úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí patří mezi nejvyšší priority v plánované realizaci dálničních tahů v ČR. Stavba D35 3507 Litomyšl – Janov je součástí záměru vybudování dálnice D35 v úseku MÚK Ostrov – MÚK Staré Město.

Co přinese úsek D35 Litomyšl – Janov Litomyšli a potažmo celému dotčenému území?

Po zprovoznění úseku dálnice D35 3507 dojde k propojení navazujících etap 3506 Džbánov –Litomyšl a 3508 Janov – Opatovec, a tím k převedení tranzitní dopravy z přilehlé silniční sítě. Realizací stavby bude zvýšena bezpečnost dopravy na trase stávající I/35 (budoucí II/635) zejména při průjezdu zástavbou. Zároveň se zvýší bezpečnost pro tranzitní dopravu, která získá přehlednou komunikaci s odpovídajícími šířkovými a směrovými parametry. Odvedením dopravy ze zastavěného území bude zvýšena kvalita životního prostředí v obcích ležících podél silnice I/35.

Jaké jsou nejvýraznější stavební prvky na trase Litomyšl – Janov?

Stavba vede po zemědělsky obhospodařovaných pozemcích, kde je uvažováno s tloušťkou orničních vrstev bezmála 1 m. Úprava výškového vedení nám zkomplikovala technické řešení mostů a vedení kanalizací, protože jsme se dostali na hranici zajištění dostatečných podjezdných výšek křižujících komunikací. Oproti jiným dálnicím jsou v této stavbě navrženy suché nádrže – poldry, které mají plnit funkci ochrany před náhlou povodní. Je to jedna z mála staveb, kde můžeme tvrdit, že výstavbou dálnice zlepšíme odtokové poměry v území. V průběhu projekčních prací nám biologický průzkum potvrdil výskyt sovy pálené. Pro její ochranu byly v úseku více než 5 km navrženy výsadby většími keři nebo menšími stromy.

Můžete nám přiblížit koncept a funkce MÚK Janov?

Stavební objekt mimoúrovňové křižovatky Janov zajistí napojení dálnice D35 na okolní silniční síť. Větve MÚK jsou zakončeny stykovými křižovatkami, které se napojují na přeložku silnice I/35 (budoucí II/635). MÚK je v uspořádání odpovídajícím tvaru deltovité křižovatky a její návrh vychází z prostorových podmínek. Na dálnici jsou větve MÚK napojeny pomocí odbočovacích, resp. připojovacích pruhů.

Původní návrh deltovité křižovatky jsme se na začátku projekční činnosti snažili upravit. Dle výsledků dopravních intenzit jsme navrhli technické řešení, které reflektovalo výhledové intenzity nejzatíženějších směrů (z dálnice D35 od Olomouce směrem do Litomyšle a opačně z Litomyšle na dálnici D35 směrem na Olomouc). Upravený tvar měl nespornou výhodu i v nezanedbatelné úspoře záboru cenných zemědělských pozemků. Umožňoval využití jako provizorní napojení navazující stavby D35 3508 Janov-Opatovec, což by přineslo i nemalou úsporu v nákladech stavby. Bohužel jsme se nesetkali s pochopením u dotčené obce a bez podpory města Litomyšl nebylo v našich silách návrh prosadit.

Situační výkres MÚK Janov

Směrem na Olomouc má být úsek D35 napojen na MÚK Janov. Jak to bude vypadat na druhé straně, resp. kde bude další silniční křížení směrem na Hradec Králové?

Námi řešený úsek stavby D35 3507 uvažuje s umístěním MÚK Janov na konci úseku v km 62,5. Směrem na Hradec Králové je součástí návrhu stavby D35 3506 Džbánov – Litomyšl i MÚK Řídký v km 51,5, což zajistí napojení na stávající I/35 do města Litomyšl. Směrem na Olomouc je v navazujícím úseku stavby zvažováno vybudování MÚK Opatovec v km 74,0, kde bude umístěn i areál SSÚD.

Trasa úseku evidentně vyžaduje vícero přemostění. O kolik mostů jde a v jaké délce? Je mezi nimi nějaký realizační oříšek?

Celková délka dálnice D35 je v tomto úseku 10,44 km. Projekt zahrnuje celkem 148 stavebních objektů, z toho je celkem 14 mostů (7 dálničních mostů a 7 nadjezdů). Největším projekčním oříškem byla velká šikmost křížení dálnice a vedených přeložek silnic, se kterou se kolegové mostaři znamenitě vypořádali. Celkové náklady stavby podle odhadu přesáhnou 4 miliardy korun.

Projekt je tedy koncipován mimo zástavbu?

Ano, směr hlavní trasy dálnice D35 je veden mimo zástavbu dotčených obcí.

Bude realizace vyžadovat podstatné zásahy do krajiny?

Protože se v dotčeném krajinném prostoru již nachází stávající silnice a nadzemní silová vedení, plynulé směrové a výškové vedení dálnice by nemělo mít významný vliv. Dálnice D35 se začlení do přilehlé krajiny. Zároveň si její výstavba vyžádá značné zemní práce. S ohledem na výškové vedení se v hlavní trase počítá se značným přebytkem zeminy, kdy bude vykopáno bezmála 2,2mil. m³ zeminy. Z důvodu úpravy výškového vedení dálnice, ke kterému se investor zavázal v memorandu, došlo k redukci násypů tělesa. Celková bilance tedy uvažuje s přebytkem zeminy cca 1,8mil. m³. Pro představu: v případě násypu výšky 3 m se jedná o plochu 80 fotbalových hřišť.

Jak bude po realizaci D35 vyřešen přístup pro stávající stavební objekty?

Přístup ke stávajícím objektům zůstane zachován. Dotčené silnice nižších tříd byly mimoúrovňově převedeny přes navrženou trasu dálnice D35. Přístupy na pozemky v blízkosti dálnice zajistí navržené trasy polních cest, které jsou vedené podél celého úseku dálnice.

Jak složité bylo pro tento úsek vyřizování povolení?

Úsek stavby D35 3507 byl v původním DÚR rozdělen na dva samostatné úseky: Litomyšl – Janov I. etapa a Litomyšl – Janov. V průběhu vyřizování územního rozhodnutí byl celý proces značně prodloužen obtížným jednání s dotčenými obcemi a spolky, které stavbu napadaly. Obě územní rozhodnutí měla dohromady cca 150 stran, což vypovídá o množství odvolání, které bylo nutné řešit.

V průběhu roku 2020 do jednání s dotčenými obcemi vstoupil generální ředitel ŘSD ČR Ing. Radek Mátl a po několika osobních schůzkách v Litomyšli vzniklo v březnu 2021 memorandum, které odblokovalo nejen tuto stavbu, ale i navazující úseky. Investor se v něm zavázal k velmi vstřícným krokům směrem k dotčeným obcím, například k doplnění PHS, zárubních zdí, úpravě výškového vedení dálnice, úpravě mostů a podobně. Zároveň se zavázal k pravidelnému informování o průběhu projekčních prací a inženýrské činnosti.

Co toto rozhodnutí znamenalo pro vás?

Museli jsme ve velmi krátkém časovém úseku prověřit výškové vedení dálnice s ohledem jak na výstavbu mostních objektů, tak na vedení inženýrských sítí včetně třeba dešťové kanalizace a také na všechny související objekty. Návrh úpravy výškového vedení dálnice D35 byl součástí memoranda, proto bylo nutné ho ctít v průběhu prací na projektové dokumentaci pro vydání společného povolení (DUSP).

Námi navržené technické řešení dálnice D35 v úseku Litomyšl – Janov přineslo oproti původním variantám značnou úsporu v zemních pracích. Úprava výškového vedení dálnice D35 znamená o cca 500 tisíc m³ menší výkopové zemní práce a snížení záboru zemědělské půdy o přibližně 50 tisíc m².