Jaké jsou nejčastější příčiny požárů budov? Co je potřeba splnit z pohledu legislativy? Na co se zapomíná u přestaveb a rekonstrukcí?

Počty požárů a požární prevence u nás i v zahraničí

Z hlediska požární prevence je Česká republika na velmi vysoké úrovni. Potvrzuje to i statistika tzv. uchráněných hodnot. V posledních letech byly opakovaně vyčísleny nad 10 miliard ročně. Méně optimistická už je samotná požární statistika, která každý rok zaznamenává tisíce požárů a desítky obětí. Jen za rok 2020 došlo k 17 346 požárům, při kterých zemřelo 144 lidí. Dlouhodobě ale dochází k mírnému poklesu a v porovnání se světem si také vedeme dobře. Jen v USA, kde žije asi 328 milionů lidí, vznikne každý rok téměř půl milionu požárů budov.

Zpracování požárně bezpečnostního řešení 

Strategii požární bezpečnosti stavby je nutné vyřešit už ve fázi projektování, vyžaduje totiž pečlivou koordinaci veškerých dílčích projektů. Každá projektová dokumentace budovy, u které to určuje zákon, musí obsahovat požárně bezpečnostní řešení, kde jsou detailně popsána veškerá protipožární opatření. Tento dokument může zpracovat pouze osoba, která má odborné znalosti, praxi a oprávnění k této činnosti, a je tedy autorizovaným inženýrem nebo autorizovaným technikem činným v realizaci požární bezpečnosti staveb.

Základní požadavky na požární bezpečnost budov

Stavby se nově dělí do čtyř základních kategorií, s tím, že v první kategorii není požárně bezpečnostní řešení nutné a u objektů druhé kategorie se vypracovává podle zjednodušeného manuálu. Sem spadají například rodinné nebo bytové domy do určité velikosti. U staveb třetí a čtvrté kategorie jsou kladené vyšší požadavky nejen na samotný dokument, ale i na jeho zpracovatele. Autorizovaní architekti, inženýři nebo technici by pro tyto účely měly obdržet ještě certifikát od ministerstva vnitra.

Přesné požadavky PBŘ vždy závisí na konkrétním typu a velikosti stavby, ale základem jsou:

• podklady a informace nutné ke zpracování


• popis konstrukce stavby, ale i její využití, účel, výška nebo lokalita


• rozdělení na požární úseky


• stanovení požárních, bezpečnostních a ekonomických rizik


• zhodnocení požární odolnosti konstrukcí


• vyhodnocení navržených stavebních materiálů


• možnosti provedení požárního zásahu


• stanovení bezpečných odstupových vzdáleností


• zabezpečení objektu požární vodou


• definování zásahových cest a jejich technického vybavení


• typy, počty a rozmístění požární techniky – zejména hasicích přístrojů


• analýza technických a technologických zařízení objektu


• zvýšení požární odolnosti stavby


• analýza požadavků na zabezpečení stavby


• počet a rozmístění bezpečnostních značek

Výrobní objekty vyžadují nejmodernější řešení

Při zpracování požární bezpečnosti se projektuje podle dvou hlavních kmenových norem, jimiž jsou právě normy ČSN 73 0802 (Nevýrobní objekty) a ČSN 73 0804 (Výrobní objekty).
Výrobní objekty jsou továrny, skladové haly a podobné prostory, ve kterých je třeba zajistit nejen bezpečnost osob, ale i případné omezení výroby a další dopady. U takových staveb nesmí chybět ani výkresy požární bezpečnosti, které mají stanovenou podobu podle platných norem. Často se s nimi setkáváme u inženýrských staveb. Pokud tedy nedisponují pokročilým softwarovým řešením požární bezpečnosti, například pomocí informačního modelu budovy. Požární specialista se může podílet už na samotné tvorbě BIM, kdy spolupracuje s projektanty a vytváří tzv. požární model.
U nevýrobních objektů, jako jsou např. rodinné domy, bytové domy, školy nebo sportovní objekty, se požární riziko určuje podle množství hořlavých materiálů v budově. V těchto stavbách je hlavním a téměř jediným cílem zajistit bezpečnost osob.

Průmyslová stavba, požární bezpečnost, foto zdroj Valbek

Rekonstrukce a požární ochrana

V případě rekonstrukce platí požadavky na požární bezpečnost, které byly aktuální v době vydání stavebního povolení. U drobných stavebních úprav a rekonstrukcí stačí jen zjednodušené a zkrácené požárně bezpečnostní řešení. Jiná je situace, kdy se mění dispozice nebo užívání objektu, dochází k dělení prostor, zvyšuje se výskyt osob apod. V takovém případě bude PBŘ obsahově velmi podobné klasickému, ale s nižšími požadavky na požární odolnost materiálů a bezpečnost únikových cest.
U obsáhlých rekonstrukcí, vestaveb a přístaveb je nutné zpracovávat PBŘ standardním způsobem podle aktuálních požadavků. Normy se v posledních letech často mění, ale přesné informace jsou vždy k dispozici ve stavebním zákoně.

Nejčastější příčiny požárů

Právě přestavby a rekonstrukce bez uvědomění státní správy patří k nejčastějším příčinám požárů. Největší nebezpečí v rezidenčních i komerčních budovách ale představuje neznalost zásad požární ochrany. Velmi často dochází třeba k zaklínkování požárních dveří, které mají být zavřené. Tím se velmi zvyšuje pravděpodobnost rozšíření případného požáru a kouře do ostatních prostor a únikových cest, což následně může ohrozit nebo dokonce znemožnit evakuaci osob. Často dochází i ke krádežím hasicích přístrojů nebo k umisťování překážek do únikových cest. Méně obvyklé je uzavírání hydrantových skříní či ukládání nebezpečných hořlavých látek do sklepních prostor.