Projektové přešlapy, které zůstanou v naší paměti
Stavebnictví je obor, kde se chyby neodpouští. Dobrý projekt má odolat zubu času a přispět společnosti svou funkčností. V historii ovšem nalezneme mnoho případů, kde zapůsobil lidský faktor a stavba byla odsouzena k zániku. Je vhodné poučit se z těchto případů, proč nešetřit na materiálech, dobré konstrukci a kvalitních lidech.
Tragédie v Charles de Gaulle
Na francouzském letišti se v květnu roku 2004 zastavil provoz. Během brzkého rána se zhroutil střešní komplex a vyděsil svět podobně, jako by šlo o teroristický útok. Nehoda měla 4 oběti, další návštěvníky zranila. Objekt byl dokončena necelý rok před neštastnou událostí. Co k vedlo k nehodě?
Letištní budovu navrhl zkušený francouzský architekt Paul Andreu. Stavba byla oceňována za svůj futuristický vzhled a zároveň za svou praktičnost. V samotném areálu nepřekážely žádné sloupy, které obvykle slouží jako podpora střechy a její konstrukce. Díky tomu se cestující mohli pohodlně pohybovat napříč prostorem. Budova, měřící 450 metrů, byla designována v eliptickém tvaru, který byl podepřený betonovými kruhy. Chyba byla v nedostatečné podpoře střechy?
V tomto případě došlo k
pochybení ze strany architekta i dohlížejícího inženýra a jeho týmu. Během budování projektu byly přehlédnuty základní chyby v projektu. Při bližším zkoumání konstrukce se následně potvrdil
nedostatek podpěr, špatně umístěná výztužná ocel, slabé vnější vzpěry a betonové nosníky, a
nízká teplotní odolnost.
Budova byla pečlivě zrekonstruována a v roce 2008 se opětovně uvedla do provozu. Tragédie ovlivnila výstavbu mnoha dalších projektů.
Most, který neodolal větru
Nechvalně známý most Tacoma Narrow Bridge nevydržel ani čtyři měsíce. Byl dokončen a uveden do provozu začátkem července 1940. Šlo o první most, kde se na podporu využily deskové nosníky a kabelové zavěšení. Krátce po stavbě bylo jasné, že most těžko odolává větru. Při zhoršených povětrnostních podmínkách se nebezpečné vzpínal a kymácel po celé své délce. Konstrukce se různě kroutila i při slabším vánku, což znepokojovalo projektanty i obyvatele města.
V osudný den foukal vítr o síle 70 km/h. Během pouhé hodiny se amplituda torzních vibrací zvýšila natolik, že se pohyb mostu změnil z rytmického stoupání na dvouvlnné kroucení. Střední část mostu zůstala nehybná, ale konce mostu se nadále kroutili každý jiným směrem. Ocelová lana se vlivem vibrací přetrhla a most se zřítil. Celá událost byla zachycena na kameru a do dnešního dne se používá jako varovný příklad pro studenty stavebnictví a architektury.
Během nehody nikdo nezemřel, ani se nezranil. Událost měla dopad na rozvoj metodiky FEA, (Finite Element Analysis). Metoda FEA pomocí simulací zkoumá působení různých vlivů na vybraném fyzikálním modelu. Zahrnuje strukturní analýzy, přenosy tepla, proudění tekutin, elektromagnetického potenciálu a další analýzy.