S novou mimoúrovňovou křižovatkou je cestování mezi Prahou a Libercem plynulejší a hlavně bezpečnější. Jaké parametry má největší dopravní stavba Libereckého kraje a v čem drží primát?

Přestavbu mimoúrovňové křižovatky Rádelský mlýn mohli naživo sledovat všichni, kdo v posledních dvaceti měsících projížděli silnicí I/35 mezi Libercem a Turnovem. Po celou dobu nebylo možné odbočit na silnici I/65 do Rychnova a do Jablonce nad Nisou, takže řidiči museli využívat objízdné trasy. I proto se všichni snažili stavbu maximálně urychlit, což se nakonec podařilo díky efektivní organizaci a vysokému pracovnímu nasazení. Sdružení ESIR (Eurovia CS, a.s.; SaM silnice a mosty, a.s.; Integra stavby, a.s.) stavbu realizovalo pouze s jednou zimní přestávkou. Od tohoto pátku 10. prosince 2021, kdy byla slavnostně uvedena do provozu je řidičům k dispozici modernější, bezpečnější a komfortnější napojení silnice I/65 na čtyřpruhovou silnicí I/35, což bylo cílem investora stavby ŘSD ČR.

Skupina Valbek na projektu Rádelský mlýn pracovala od prvotní myšlenky přes projektové dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení včetně inženýringu až po samotnou realizaci.

Slavnostní stříhání pásky 10.12.2021 Rádelský mlýn

Křižovatka se čtyřmi výškovými úrovněmi

Rekonstruovaná mimoúrovňová křižovatka (MÚK) se skládá ze čtyř výškových úrovní. Úplně dole, ukryté před zraky řidičů, se nachází přemostění Jeřmanického potoka. Jedná se o železobetonový přesypaný most světlosti 3,0 m. Část jeho délky tvoří původní objekt ze 70. let minulého století, který byl při stavbě sanován. Navazující nový železobetonový uzavřený rám tento původní objekt prodlužuje.



 

Druhou úroveň MÚK tvoří nová jednosměrná větev z Jablonce nad Nisou na Turnov. Ve třetí úrovni MÚK ji pomocí jednopolového železobetonového rámu o světlosti 9,8 m přemosťuje hlavní trasa (přeložená silnice I/35). Přestože se jedná o přesypaný most, neměl kvůli směrovým a výškovým poměrům podcházející větve jednoduchý tvar, což se projevilo zejména u výjezdu. Tam musel být navržen krajní parapetní trám zesilující nosnou konstrukci (desku tloušťky 0,7 m) v místě, kde kvůli šikmosti čela rámu rozpětí konstrukce dosahuje 20 m.

Ve čtvrté a zároveň nejvyšší úrovni MÚK se nachází dominanta celé stavby, nadjezd přemosťující novou jednosměrnou větev z Liberce do Jablonce nad Nisou přes hlavní trasu (přeloženou silnici I/35) a přes větev z Jablonce nad Nisou na Turnov. Nosnou konstrukci mostu tvoří monolitická předpjatá konstrukce o sedmi polích. Most je ve směrovém i výškovém oblouku. Rozpětí jednotlivých polí je 16,0 + 4 x 22,0 + 24,0 + 18,0 (celkem 146,0 m). Nosná konstrukce tvořená deskovým trámem s vyloženými konzolami byla vybudována ve třech etapách. Její předpětí je realizováno šesti 22lanovými kabely v trámu a dvěma 7lanovými kabely v konzolách.

Uložení nosné konstrukce na spodní stavbu je provedeno vetknutím se čtyřmi vnitřními pilíři a pomocí kalotových ložisek na krajních pilířích a opěrách. Kalotová ložiska místo běžně používaných hrncových ložisek investor požadoval již v zadávací dokumentaci, a to z důvodu jejich deklarované delší životnosti. Opěry jsou založeny hlubinně na velkoprůměrových vrtaných pilotách. Založení pilířů je kombinované – plošné nebo hlubinné –, podle hloubky zastižení navětralé, případně zdravé horniny (fylitů).

Opěrné konstrukce a vodohospodářské objekty

Neméně důležitou součástí stavby jsou opěrné a zárubní zdi různého konstrukčního typu – tížné betonové zdi s kamenným obkladem, úhlové železobetonové zdi a armované svahy s kamenným lícem. Největší opěrnou konstrukcí je armovaný svah o délce 168 m a výšce 8 m, který uživatelé jedoucí po MÚK nespatří, protože zajišťuje zemní násypové těleso pod hlavní trasou ve směru na Turnov. Součástí tohoto objektu je také nízká úhlová zeď, do které je přikotvena protihluková stěna.

K dopravním stavbám neodmyslitelně patří vodohospodářské objekty, které řeší odvodnění povrchových vod. Zde je největším objektem podzemní retenční nádrž s předsazeným odlučovačem lehkých kapalin doplněná sorpčními filtry. Tento objekt zajistí kvalitu vody vypouštěné z MÚK.



 

Bezpečné zimní cestování díky automatickému postřiku

Nahrazením původní MÚK, která byla vybudovaná v 70. letech minulého století, se podařilo odstranit nebezpečná místa s častým výskytem dopravních nehod. Ale tím přínos stavby pro dopravní bezpečnost nekončí. Nově zprovozněná modernizovaná MÚK se může pyšnit také originálním technologickým řešením, které řidičům zpříjemní cestování v zimním období.

MÚK Rádelský mlýn je první dopravní stavbou v Libereckém kraji, na které je použit systém automatického postřiku (SAP) jako moderní způsob ochrany před námrazou. Autonomní technologie využívá data ze silniční meteorologické stanice. V případě nebezpečí vzniku námrazy SAP vydá pokyn čerpací stanici, která přibližně dvě vteřiny tryská solanku přímo na vozovku. Vlivem provozu je pak solanka rozvezena po celém ošetřovaném úseku a dochází k poklesu bodu vzniku námrazy.

Postup výstavby Rádelského mlýna.