Tomáš Mareš: 25 let pod křídly Valbeku, nyní ve vedení ateliéru Mosty v Plzni
Ing. Tomáš Mareš oslavil 1. února čtvrtstoletí práce ve Valbeku. Nastupoval do něj jako do svého druhého zaměstnání a hned ho pohltila příjemná atmosféra plzeňské pobočky. Přečtěte si, jaká byla jeho cesta od projektování k vedení ateliéru.
Rozhovor s Ing. Tomášem Marešem
Do Valbeku jste přišel v roce 1997. Byla to pro vás první pracovní zkušenost?
Moje první zaměstnání bylo v jedné pražské projekční kanceláři. Po dvou letech práce v Praze jsem s ohledem na rodinu řešil návrat do Plzně. O Valbeku jsem se dozvěděl díky bývalým spolužákům ze střední a vysoké školy, kteří již ve firmě pracovali. I to pomohlo k mému rozhodnutí nastoupit do plzeňské pobočky. Věnoval jsem se projekční práci, postupně jsem se vypracoval od pozice projektanta až do pozice hlavního inženýra projektů. V současné době již šest let působím na pozici vedoucího ateliéru Mosty v Plzni.
Jaký byl Valbek před 25 lety svojí kulturou? Byla to stejná firma jako dnes?
Vnímám to tak, že firemní kultura byla dobrá už v době, kdy jsem do projekce přišel. Plzeňské středisko začínalo ve čtyřech lidech, postupně se rozrůstalo a v dnešní době na středisku pracuje 50 zaměstnanců. Firma Valbek se za dobu 25 let postupně rozšířila, k hlavnímu sídlu firmy v Liberci přibyla střediska v Praze, Ústí nad Labem, Ostravě, máme střediska na Slovensku i Ukrajině. Rozvoj je patrný i na našem plzeňském středisku, které bylo v počátcích zaměřeno především na silniční a mostní stavby. Dnes můžeme v plzeňské pobočce nabídnout komplexní projektovou činnost v oboru pozemních staveb, životního prostředí a ekologie, vodohospodářských staveb, v projektování technologických celků, zajišťujeme také inženýrskou a konzultační činnost. Další střediska naší firmy jsou schopna nabídnout projekty v oblasti ekologie, geodézie, geologie, železničních staveb, vizualizace. Z uvedeného výčtu oblastí je patrné, jak moc se firma za dobu mého působení rozrostla.
Jaké projekty vás v pracovním životě nejvíce posunuly?
Začínal jsem asi jako každý na malých projektech a postupně jsem se vypracoval k větším zakázkám. Od menších mostů jsme se i jako firma posunuli k velkým mostním objektům na dálnicích. Máme za sebou úspěšný projekt obchvatu silnice I/21 Trstěnice-Drmoul, obchvat Mariánských Lázní se silničním a železničním mostem, nedávno dokončené mosty na dálnici
D11 Hradec Králové-Jaroměř. V současné době dokončujeme projekt na městském obchvatu Plzně, kde se projektovala estakáda délky 1,2 km dělená na tři dilatační úseky. Dva úseky jsou realizovány technologií na přesuvné skruží, třetí úsek je prováděn letmou betonáží. Mimo estakádu je součástí stavby dalších šest mostních objektů různých konstrukcí a velikostí.
Bylo pro vás obtížné stát se z projektanta vedoucím skupiny mostařů? Jaké nové dovednosti jste si musel osvojit?
Obsah mé práce se poměrně změnil. Na pozici vedoucího jsem se musel přeorientovat na vedení týmu a řešení administrativních záležitostí s tím spojených. Samozřejmě pro mě bylo obtížné oprostit se od projektování. I když se k němu občas vracím, už to není v takové míře. Už si nemohu dovolit pracovat na samostatných projektech, ale snažím se o to, abychom jako ateliér odevzdávali perfektní práci, která splňuje všechny náležitosti. Moji hlavní činnost tvoří především kontrola, koordinace prací a projektů, administrace týmu a s tím související rozšiřování kompetencí svých kolegů.
Jsou za čtvrtstoletí, které jste ve firmě strávil, nějaké mezníky, které podle vás firmu hodně posunuly?
K velkým změnám došlo v samotném způsobu projektování. Když jsem nastupoval do projekce, tak jsem ještě projektoval na rýsovacím prkně. Dnes Valbek nabízí nejaktuálnější softwarová řešení a nástroje, jejichž kapacitu můžeme využívat. I díky tomu jsme se poměrně statečně vyrovnali například s pandemickou situací, kdy řada lidí byla schopna bez problémů pracovat z domova s připojením do firemní sítě.
K jakým posunům došlo v oblasti mostních konstrukcí?
Standardní technické provedení mostních konstrukcí se příliš neliší, stále se pro mostní konstrukce využívá převážně železobeton, předpjatý beton, ocel i dřevo. My jsme zaměřeni především na betonové mosty.
Podle mého názoru se více využívají monolitické konstrukce, které je možné esteticky ztvárnit. Prefabrikované konstrukce se používají zejména tam, kde tento způsob výstavby minimalizuje uzavírky provozovaných komunikací a tras nebo kde jsou technologicky vhodnější. Vývoj je patrný hlavně v materiálech pro výrobu betonu, dnes se k výstavbě mostů používají betony s vysokými pevnostmi a vysokohodnotné betony (UHPC).
Vyvíjí se také technologie výstavby, v podobě skruží, bednění, postupů betonáží, dodávají se kvalitnější materiály a výrobky pro mostní příslušenství, ale to už je spíše záležitost realizace stavby a samotného dodavatele, se kterým se snažíme být při realizaci v kontaktu.
Za velkou výhodu naší práce považuji i to, že se dostáváme na stavbu a vidíme, co jsme vyprojektovali. Díky zkušenostem z terénu se projektanti hodně naučí a obecně se velmi posouvají.
Exkurze Časy - Ostrov
Vybíráte si do svého týmu často nové spolupracovníky?
Nemohu říci, že bychom do týmu často vítali nové spolupracovníky. Je to dáno dnešní dobou a stavem trhu práce. Obecně je projektantů málo a poptávka po projektech je velká. Snažíme se spolupracovat, navazovat a udržovat kontakty se středními, vyššími odbornými a vysokými technickými školami, nabízíme řadu příležitostí pro mladé šikovné zájemce. Vypisujeme inzeráty pro studenty, kteří k nám mohou přijít na
brigádu, poznat prostředí projekčních kanceláří, získat prvotní zkušenosti. Potřebují především zapálení pro vybraný obor a snahu učit se novým věcem, dále se rozvíjet. Projektanti se většinu podstatných věcí naučí při vlastní práci, tedy projektování, a při realizacích jimi projektovaných staveb.
Máte pocit, že dnešní absolventi mají oproti vám v jejich letech v něčem výhodu? Nebo jim naopak něco chybí, nedostává se jim nějakých znalostí či praxe?
Podstatný rozdíl vidím v celkovém rozhledu. V době mých studií jsme neměli až tak velké možnosti podívat se do zahraničí a cizích firem. Zahraniční zkušenosti některých našich brigádníků i mladých spolupracovníků ze studentských stáží proto hodnotím pozitivně. Za dobře vedené považuji také současné školství – studenti k nám přicházejí s poměrně dobrými znalostmi a zapálením pro obor. Nové kolegy se snažíme rychle zaučit, aby si zvykli na způsob naší práce a do týmu rychle zapadli.
Jak jste oslavil takové jubileum ve firmě?
Kdyby to bylo na mně, ani bych si to neuvědomil a nic bych neslavil. Ale kolegové mě překvapili. K jubileu ve firmě jsem od nich dostal tematicky zaměřený dort s vymodelovaným mostem, a tak jsme hned udělali malé posezení s kafíčkem a celý dort jsme zpracovali. Bylo to příjemné, ostatně jako celých 25 let v této firmě.
Medailon:
Ing. Tomáš Mareš vystudoval ČVUT, Fakulta stavební v Praze, obor Konstrukce a doprava. Po studiu pracoval 2 roky jako projektant v kanceláři PS projekt Praha s.r.o., kde se podílel např. na výstavbě továrny Pepsi Cola v Praze. Od roku 1997 pracuje ve Valbeku, v ateliéru Mosty ve středisku Plzeň. Baví ho rekreační sport a turistika, návštěva památek.