Evropa se má do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Ambiciózní cíl si žádá velké změny ve stavebnické praxi a zahrnuje třeba přechod na uhlíkově neutrální budovy. Co si pod tím představit?

Od roku 2028 musí nové budovy na území Evropské unie splňovat přísné normy pro nulové emise. To znamená, že žádná část budovy nesmí produkovat emise skleníkových plynů z fosilních paliv. Proto je kladen důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely a větrné turbíny. Pozor, nejde o změnu ze dne na den. Už od roku 2020 se musí všechny nové budovy klasifikovat jako téměř nulové energetické budovy (NZEB). Standard zajišťuje, že budovy mají vysokou energetickou účinnost a nízkou spotřebu, kterou pokrývají převážně z obnovitelných zdrojů. Nové postupy jsou ale ještě o krok dál.

Jak vypadá budova, která neplodí emise

Uhlíkově neutrální budova je koncipována tak, aby během svého životního cyklu nezpůsobovala emise skleníkových plynů. Jejím cílem je minimalizovat energetickou spotřebu a zároveň maximálně využívat obnovitelné zdroje. K tomu se používají inovativní designové prvky, jako jsou pasivní solární systémy a efektivní izolace, které snižují potřebu umělého vytápění a chlazení. Důležitým aspektem je také integrace s energetickou sítí. Budovy vybavené chytrými technologiemi a distribuovanými zdroji energie dokážou optimalizovat svou spotřebu, reagovat na měnící se podmínky v síti a například poslat nespotřebovanou energii zpět do sítě.

Jak na zodpovědné stavebnictví

Podle OSN se stavební průmysl podílí až na 39 % celosvětové roční emise uhlíkových plynů. Hlavním producentem emisí je výroba stavebního materiálu. I proto je důležité myslet na zodpovědný výběr materiálu a udržitelné postupy. Investice do uhlíkově neutrálních budov ale nejsou pouze ekologickým gestem. Snížení emisí CO₂ přispívá k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality vzduchu ve městech.

Kromě toho mohou moderní stavby přinášet úspory nákladů na energie, což je pro obyvatele příjemná zpráva. Přesto se stavební odvětví potýká s řadou výzev. Přechod na uhlíkově neutrální budovy vyžaduje investice do nových technologií, které mohou být zpočátku finančně náročné. Součástí změny je proto také vzdělávání stavařů a specialistů, aby uměli navrhovat a efektivně realizovat takové projekty. Podstatné je také zapojení místních komunit a městských architektů, aby budovy fungovaly nejen z ekologického pohledu, ale měly přínos i pro své okolí.

Není to jen o nových stavbách

V České republice se přístup k dosažení uhlíkové neutrality ve stavebnictví teprve formuje. Zatímco nové budovy musí splňovat přísné energetické standardy, starší objekty, které často pamatují desítky let, zůstávají na okraji zájmu. S průměrným věkem obytných budov kolem 50 let se většina z nich ocitá v situaci, kdy vyžaduje rozsáhlé rekonstrukce, aby vyhověla moderním ekologickým požadavkům. Alarmující je, že ročně se renovuje méně než 1 % starých budov. Abychom v tuzemsku splnili závazky vyplývající z Pařížské dohody, je nezbytné urychlit tempo rekonstrukcí. Tomu by mohlo pomoct odstranění legislativních překážek.

Chcete mít přehled o novinkách ve stavebnictví? Sledujte nás na sociálních sítích.