Nejpoužívanějším materiálem ve stavebnictví je beton, který se až z 8 % podílí na světové produkci CO2. Stavební firmy proto hledají ekologičtější varianty v podobné cenové relaci. A k těm patří i konopný beton neboli hempcrete, který je díky legislativním změnám stále dostupnější a nabízí i další výhody, především velmi dobré izolační vlastnosti. Uplatní se tedy jak při zateplování budov, tak při výstavbě nových objektů.
Překvapivě dlouhá historie
Mohlo by se zdát, že konopný beton je záležitostí posledních let, kdy se ve stavebnictví prosazuje šetrnější přístup k životnímu prostředí. Ve starověké Číně se ale údajně používal už 8 000 let před naším letopočtem. Další zmínky o něm máme ze 6. století našeho letopočtu jako o ideálním materiálu pro stavbu mostů.
Dnes je největším světovým producentem konopného betonu
právě Čína, ale hned za ní následuje Francie, kde se z něj od 90. let staví nejen rezidenční budovy, ale také sportovní haly a další komerční objekty. Naopak ve Spojených státech amerických zákony tento materiál dlouho zakazovaly
, protože se v něm nachází zanedbatelné množství potenciálně halucinogenní látky THC. Oficiálně byl tedy povolen až v roce 2018 a stále patří spíš k výjimkám, mimo jiné i proto, že technického konopí je na americkém trhu nedostatek.
Forma a vlastnosti konopného betonu
Základní surovinou pro výrobu této biokompozitní směsi je konopné pazdeří, tedy stébla, která se spojí s pískem, vápnem a vodou. Vznikne tak materiál, který je možné lít do rámových konstrukcí, nebo nanášet stříkáním. Případně jsou k dostání i prefabrikované moduly (cihly nebo panely).
Kromě nízké uhlíkové stopy se konopný beton pyšní výbornými tepelně a zvukově izolačními vlastnosti
. Navíc je ohnivzdorný a v budovách vytváří zdraví prospěšné mikroklima, protože potlačuje šíření plísní a bakterií. Najdou se ale i negativa, především to, že má oproti betonu nižší mechanickou odolnost. Zároveň není sám o sobě nosný, a proto musí být umístěn kolem rámu ze dřeva, kovu nebo železobetonu.
Zateplení stávajících budov i realizace nových nízkoenergetických domů
Difuzně otevřených staveb z konopného betonu a dřeva je zatím v Česku jen málo a stále jsou považované spíš za alternativní. Do budoucna ale těchto nízkoenergetických domů pravděpodobně přibude, protože výrazně šetří provozní náklady a jejich pořizovací cena s technologickým pokrokem klesá. Výhodou je, že uvnitř vzniká příjemné klima bez tepelných mostů a plísní a není potřeba investovat do dalšího zateplení domu.
Velmi žádaná je ale i samostatná konopná izolace, která najde využití hlavně při zateplování střech, fasád nebo podlah stávajících budov
. Prodává se ve formě rohoží s možností zhotovení přesně na míru, což velmi usnadňuje montáž. Na rozdíl od konopného betonu s příměsí cementu je navíc tento materiál stoprocentně přírodní, a díky tomu i snadno recyklovatelný.
Udržitelný materiál budoucnosti?
Z hlediska produkce skleníkových plynů je konopný beton skutečně ekologicky šetrný. I tak má zatím své nedostatky, minimálně proto, že v menší míře využívá cement a další materiály, které v přírodě tak snadno odbouratelné nejsou. Na druhou stranu mohou všechny pocházet z obnovitelných zdrojů a žádný z nich na konci životního cyklu stavby nebrání případné recyklaci.
Šetrnost k životnímu prostředí ale závisí i na dalších parametrech, například na materiálu nosné konstrukce, přičemž podmínky nejlépe splňuje dřevo. Pozornost je ale nutné věnovat i oblasti, ve které se technické konopí pěstuje. Ideální je samozřejmě lokální produkce a co nejvyšší kvalita, díky které konopný beton i dlouho vydrží.