OSN vyhlásilo 22. květen Mezinárodním dnem biodiverzity. Rádi se připojíme k výročí malou sondou do ekologie města. Co pro nás tedy parky znamenají? Útěk z betonové džungle, pryč od hlučných aut a davů spěchajících lidí? Parky jsou oázou klidu především ve velkých metropolích. Zelené ostrůvky, které mají ve městech totiž mnohem větší důležitost, než by se mohlo na první pohled zdát. Proč by města měla věnovat jejich budování a údržbě skutečně výraznou pozornost?

Městský park není jen místo pro trávení volného času

Když se řekne park, většina z nás si představí zelenou plochu určenou k procházkám nebo venčení psa. Parky mají ale mnohem více funkcí, které se v průběhu stovek let měnily. První parky a zahrady vznikající ve starém Egyptě zdůrazňovaly estetické hledisko. Jednalo se v podstatě o umělecké dílo určené pro potěšení oka i duše. V dnešní době se dostává do popředí zejména funkčnost parků.

Městský park je místem pro odpočinek, sport a hraní dětí, setkávání přátel nebo pořádání kulturních akcí. Poskytuje městskému člověku kontakt s přírodou, na kterou se při rychlé urbanizaci tak trochu zapomnělo. Teprve v posledních letech si uvědomujeme, že parky a zeleň jsou nepostradatelnou součástí měst přispívající k lepší kvalitě života. Zároveň pomáhají naplňovat ekologické cíle.

Zdroj: Valbek Plzeň

Důležitost městské zeleně umíme vyčíslit

Park má celou řadu funkcí, ale na papíře to zní trochu abstraktně. Vážně je městská zeleň pro město tak důležitá? Podívejte se na konkrétní čísla.

Věděli jste, že v parcích je až 10× nižší prašnost než jinde ve městě? Nebo že ulice osázené stromy snižují prašnost až čtyřikrát a navíc slouží jako štít před horkem? Zatímco asfalt a dlažební kostky se v létě na přímém slunci rozpálí na 55 °C, stejný povrch dosahuje pod stínem stromů teploty jen 26 °C, trávník je ještě o několik stupňů chladnější.

Americká Lesní správa zveřejnila studii provedenou na 9 milionech stromů v Kalifornii a jejich přínos ve městech vyčísluje dokonce ekonomicky. Stromy nacenila z hlediska čištění ovzduší, zadržování vody, ale kvantifikovala i úspory energie za klimatizaci nebo zvýšení hodnoty nemovitostí v okolí zeleně. Závěrem studie je, že za každý dolar investovaný do výsadby stromů vrátí 5,82 dolarů v konkrétních přínosech.

Jak se projektují moderní parky v zahraničí?

Návrhy parků se primárně zabývá obor krajinářské architektury. Moderní park je umělecké dílo, ale zároveň uspokojuje potřeby obyvatel města. Respektuje přírodní formy a zákonitosti, ale ve stejné chvíli nachází soulad s dalšími urbanistickými prvky.

Snahy krajinářských architektů ovšem narážejí často na byrokracii a tendence, které nevychází z potřeb místa a obyvatel, ale z ekonomických zájmů. Zkrátka někdo výstavbu parku schvaluje a financuje.

Vladimír Sitta, český krajinářský architekt působící už 40 let v zahraničí, na tento problém upozorňuje. Kritizuje byrokracii a univerzální formule, které jsou nezřídka určující pro budování současných parků. Tolik procent bude zeleně, tolik zástavby či silnic – vše je vlastně rozvrženo předem.

Na druhou stranu je pozitivní, že ve výsledku často dochází ke kompromisu, a tak parky v zahraničí poskytují funkční řešení nejen pro obyvatele města, ale i pro krajinu jako takovou. Již běžně se pracuje s efektivním využitím dešťové vody a s řadou dalších ekologických aspektů.

Jaká je situace s městskou zelení v České republice?

Problémy při budování parků se nevyhýbají ani České republice. Naopak jsou ještě palčivější tím, že pochopení důležitosti a komplexnosti krajinářské architektury u nás nemá dlouhou tradici. Hlavní slovo mají často developeři, kteří prezentují líbivé projekty, ale opomíjejí funkce moderního parku.

Pokud se pro rozšíření zeleně rozhodne město, může vzniknout problém nedostatečného financování. Třeba v Praze se vedení města loni zavázalo, že během 8 let vysadí jeden milion stromů. Druhým dechem ale zastupitelé dodávají, že většina z nich vyroste na okraji města, protože budování alejí v centru by bylo příliš drahé.

Přesto se najdou první české vlaštovky. Města, kde přebírají účinná řešení ze zahraničí. Například ve Strakonicích se při výstavbě parkoviště inspirovali ve švédském Malmö. Plochu upravili tak, aby dešťová voda odtékala přímo ke stromům v zelených pásech.

Zdroj: Valbek Plzeň

Proč jsou ekologické aspekty parků stále důležitější?

Důležitost parků z ekologického hlediska stále roste. Právě parky mají nezastupitelnou úlohu v boji s horkem a suchem, s nímž se v posledních letech potýkáme.

Ve městě je většina ploch zastavěná, pokrytá betonem a asfaltem. Tyto materiály akumulují teplo, proto v letních měsících vzniká v ulicích nesnesitelná výheň. Město se stává tzv. tepelným ostrovem. Ve srovnání s okolím je v něm teplota až o 8 stupňů vyšší.

Městská zeleň vytváří stín, snižuje teplotu v ulicích a navíc stromy čistí ovzduší. Vědci z Akademie věd ale zjistili, že tyto závěry neplatí stoprocentně. Například husté koruny stromů brání proudění vzduchu, čímž zadržují výfukové plyny na frekventovaných silnicích. Proto nelze jednoznačně říci - vysázíme stromy a bude po problému. Je potřeba zapojit odborníky, kteří rozhodnou, jaká zeleň je nejlepším řešením.

Důležitým aspektem je i zadržování vody v krajině. Po asfaltu a betonu voda steče do kanalizace, naopak trávník v parku umožňuje vsáknutí vody. Ta se z něj opět vypařuje, a tím ochlazuje okolní vzduch.

Obyvatelé parkům nevěnují zvláštní pozornost

Konečné rozhodnutí o podobě parku zůstává na investorech nebo politicích. Na ty však často není vytvářen tlak, aby angažovali v této problematice odborníky. Obyvatelé totiž mnohdy nechápou, jaké přínosy mají parky a zeleň pro město. Z průzkumu provedeného ve městech Paříž, Angers, Lisabon a Porto v roce 2015 vyplynulo, že nejvíce si obyvatelé cení sociokulturních aspektů zeleně. Tomu, že by parky mohly ovlivňovat mikroklima města, nepřikládali velkou důležitost.

Obce přistupují k projektování a údržbě parků nesystematicky

Odborníci poukazují také na to, že se zastupitelé obcí dopouští celé řady chyb. Především v menších městech je k budování parků přistupováno nesystematicky a na pravidelnou péči chybí peníze.

Údržba se pak vykonává spíše podle toho, kde je trávník nejvíce na očích, než aby se stanovil plán péče pro všechny plochy ve městě. V některých případech dokonce nejsou dodržovány ani oborové normy, což může například u řezu stromů končit fatálně. Každá taková chyba je kapkou v moři následných problémů.

Jaké jsou aktuální trendy ve světě?

Kvůli omezenému prostoru musí architekti hledat kreativní cesty, jak přinést do města více zeleně, a tak vytváří miniaturní zelené prostory. Například stromy zasazené v květináčích se dají instalovat téměř kamkoliv. Dalším trendem je propojování stávajících zelených ploch do zelené sítě. Ty jsou příjemnější nejen pro obyvatele, ale podporují rovněž biodiverzitu živočichů. Třeba v Barceloně se chystají vybudovat 4 km dlouhý zelený koridor Camí Comtal.

Evropská unie zase akcentuje důležitost zapojení komunit. Díky projektu Urban Green Belt se ukázalo, že výpomoc obyvatel se správou zeleně může velmi dobře fungovat. V Budapešti komunity převzaly starost o 26 zelených ploch. Ostatně o tom, že obyvatelé mají zájem na údržbě zeleně, se můžeme přesvědčit i v řadě českých měst, kde působí tzv. guerilloví zahradníci.

Právě zapojení, zájem a informovanost obyvatel je klíčem k tomu, aby ve městech vznikaly moderní a funkční parky vytvořené odborníky s respektem k přírodě.